Bookbot

Pavel Nedvěd

    Povídání o staré Šumavě
    La mia vita normale
    Šumavské vzpomínky na časy, kdy práce voněla lesem
    • Jedná se o sesbírané vyprávění Pavla Nedvěda, muže, který v 50. letech 20. století vojensky sloužil v dnes již dávno zaniklé obci a následně pak celá léta sbíral informace o lidech, kteří v oblasti Šumavy žili a pracovali. První kniha se věnuje těm, kdo svůj život spojili s lesem - dřevařům, plavcům a nejrůznějším zpracovatelům dřeva, pilařům, řezbářům i domácím řemeslům. Nezapomíná však ani na lesníky a myslivce, pytláky, pašeráky, rovněž tak na řadu profesí, které byli s lesem spjaty - uhlíře, kolomazníky apod. Kniha je pojata jako srozumitelné a čtenářsky atraktivní vyprávění, doplněné řadou historických i současných snímků. Výpisky si Pavel Nedvěd začal dělat v 50. letech, nahrávky až koncem 60. let. Byly dalším krokem ke knize, kterou dnes držíme v ruce. Magnetofonový pásek se dostal do Správy Národního parku Šumava a jeho pracovníci posléze tyto pásky přepsali a přepisy jim sloužily jako podklady k práci. Po dlouhých letech někoho napadlo souhrnně je vydat. Tak v roce 2003 spatřila světlo světa paperbacková kniha Povídání o staré Šumavě. Její část vychází dnes v Plzni s bohatým fotografickým doprovodem a lesklém papíře, v pevných deskách a šité vazbě. Nakladatelka Hana Voděrová mi řekla, že výběr nastiňuje podtitul Šumavských vzpomínek - na časy, kdy práce voněla dřevem. V původním vydání tuto část Pavel Nedvěd označil jako Dřevěný chléb.

      Šumavské vzpomínky na časy, kdy práce voněla lesem
      4,6
    • La mia vita normale

      Di corsa tra Rivoluzione, Europa e Pallone d'Oro

      • 189pages
      • 7 heures de lecture

      Se il Pallone d'oro è il premio che sta alla fine di un percorso, per calciarlo Pavel ha preso una rincorsa lunga una vita. In questa autobiografia, Pavel Nedved racconta di Cheb (sua città natale), e della Cecoslovacchia, di Ivana e Pavel (i suoi figli), dei suoi allenatori, della disciplina, dei successi e degli insuccessi (compresa quella finale che non è mai arrivata). L'Europa intesa sia come palcoscenico che ha svelato Pavel a tutti gli appassionati di calcio nel 1996 che come avventura di una vita lontano da casa. La storia del calciatore e quella dell'uomo che ha saputo diventare un modello di comportamento per i compagni e una sorta di mosca bianca nel mondo del calcio, uno che ha sempre giocato per vincere e lo ha fatto senza uscire dal gruppo, rispettandone le regole. Poi ci sono le altre cose della vita quelle che, conoscendo Pavel pagina dopo pagina, diventano familiari e che alla fine hanno rappresentato il vero centro di gravità della sua esistenza e hanno fatto della sua vita una straordinaria vita normale.

      La mia vita normale
      3,7