Václav Štěpánek Livres

Několik příspěvků k roli nacionalismu a jeho projevům v oblasti bývalé Jugoslávie.

Kniha je originálním fotografickým svědectvím o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války. Je výběrem z více než 300 fotografií válečného deníku, který během tažení rakousko-uherské armády západním Balkánem sestavil poručík, od roku 1915 pak nadporučík Hynek Doležal (1880–1938). Autor deníku však nepořizoval pouze fotografie s vojenskou tematikou, zachycoval i život prostých srbských, černohorských, albánských a makedonských rolníků. Deník je tak nejen cenným dokumentárním materiálem k válečným operacím na Balkáně, ale také důležitým etnografickým pramenem a též autentickým dokladem myšlení českého profesionálního důstojníka v rakousko-uherské armádě. Fotografie jsou doplněny rozsáhlou úvodní studií o autorovi deníku a cestě jeho jednotky balkánským bojištěm

„Východní otázka“ je název pro souhrn politických a diplomatických problémů týkajících se skomírající osmanské říše, problematiky jejího dalšího setrvání v Evropě, resp. dalšího bytí či nebytí osmanského impéria vůbec. Patřičná pozornost je věnována národním hnutím na Balkáně i roli soudobých velmocí.

Monografie podává komplexní obraz kosovské otázky v průběhu 20. století. Přibližuje, jakým způsobem se oblast Kosova a Metochie dostala do svazku nejprve srbského a poté jugoslávského státu, hodnotí vývoj území a etnických vztahů v něm v době trvání královské Jugoslávie a všímá si osudů Kosova a jeho obyvatelstva během druhé světové války. Nechybí ani přesahy hlouběji do historie. Těžiště práce tvoří zevrubné zkoumání vývoje kosovské autonomie a vztahů mezi etniky v ní žijících v rámci komunistické Jugoslávie.

Dlouhodobě prospívají jen ty krajiny, které lidé mají rádi, připomíná v úvodu knihy Václav Cílek. V roce 1986 vyšel v Brně poprvé časopis Veronica věnovaný nejenom ochraně přírody a krajiny, ale také specifickému vnímání světa, jehož součástí jsou i písně a přátelství. Od počátků časopisu píšou do pravidelné rubriky, později nazvané Krajina mého srdce, své vzpomínky, pocty a úvahy lidé z nejrůznějších oborů, včetně básníků jako Ludvík Kundera nebo hudebních skladatelů jako Pavel Blatný. Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami. Chvíli čteme, ale pak se nás zmocní touha a vyrazíme ven do krajin spřátelených srdcí, které zachycují snímky Mistrů, jako byli Vilém Heckel či Vilém Reichmann. Knihu provázejí kresby Jana Steklíka. Podobně všestranný a mnohovrstevný krajinářský projekt nemá v naší literatuře obdob