Petr Šesták Livres

Rozmanité povídky Petra Šestáka čtenáře přenesou do cizích krajů. Atmosféra a kolorit vyprávění se mění, ale jeho hrdiny spojuje snaha vymanit se všednímu a vyrazit za neustále unikajícími vizemi. Muž z titulní povídky touží dostihnout ztracené mládí, gastarbaiter ve španělském supermercadu překonává útrpnou realitu šplháním do vyšších regálů spirituality, fotograf na festivalu fotografie loví obrazy marně, protože je dávno otupělý a chybí mu inspirace, malý Jakub hledá cestu ze samoty ve vlastních představách, kterými zabydluje prázdný pokoj po chybějícím členu rodiny, pachtění dvou mladých Evropanů za saharským dobrodružstvím končí v čelistech turistické pasti, podivínský cizinec v Plovdivu má v úmyslu přežít konec světa. Kam člověka přivede honba za přeludy? Kdo je v této štvanici lovcem a kdo kořistí?

Kdo nikdy nesnil o tom vydat se na dlouhou a dalekou cestu jen tak, s blízkým člověkem, bez peněz a bez plánu, společně čekat, až se svět otevře a odhalí tajemství, za kterými se vydají? Obrazy z jedné takové cesty, již autor absolvoval v letech 2010–2012 se svou přítelkyní Anais, psem Barnabášem a malou pojízdnou výstavou fotografií najdete v této knížce. A najdete tam nejen popis nejbizarnějších míst Evropy, kde je možné provozovat výstavu, přírodopis nejpodivuhodnějších návštěvníků této výstavy na kolečkách, ale především literární, nepřikrášlenou a velmi přesvědčivou a vtipnou výpověď o jednom splněném snu.

Jak vypadá lidské cestování očima psa? Jaký pán, takový pes. A když páníček vyrazí na cestu po Evropě, musí ho jeho čtyřnohý přítel věrně doprovázet. Nebo spíš trpělivě sedět vzadu v autě. Pes Barnabáš je vypravěčem cestopisu, který nás zavede z Horoměřic u Prahy do Paříže, na pobřeží Atlantského oceánu a přes Španělsko, Portugalsko a Itálii až na Balkán. Psí vypravěč glosuje konání svých páníčků a my tak jeho prostřednictvím zažíváme komické situace. V psích očích totiž vypadá značná část našich naprosto automatických činností absurdně. Děti to mnohdy vidí podobně a v Barnabášovi brzy najdou spojence. A co si z cestopisu malí čtenáři odnesou? Především chuť poznávat nové věci, krajiny i lidi. Vždyť dobrodružství čeká hned za rohem. A kdo si označkoval všechny čtyři nohy Eiffelovky, ten se ve světě neztratí. A co je nejdůležitější: teprve na cestě poznáte, co je to vlastně domov. Domov je tam, kde máte svou misku a dečku.

Všechno se zrychluje. Jen stromy zarputile trvají na tom, že porostou pomalu. Josef už nemá čas ztrácet čas. Po letech studií a pobytu v cizině se vrací do svého rodiště vést tzv. zodpovědný život coby středoškolský profesor. Malebné příhraniční městečko na něj čeká s doširoka otevřenou náručí jako čerstvě nalíčená past. Svět se sice mění v globální vesnici, ale maloměsto zůstává maloměstem. Josefovy kořeny i historii města zrcadlí starý park. Číhají v něm zákeřné vzpomínky, ale ve sluncem prozářené budoucnosti se už s keři nepočítá. Park totiž čeká revitalizace. Román je groteskně existenciálním vyprávěním o jedné generaci v bezdomoví mezi normalizační výchovou a kapitalismem, analogovým dětstvím a vpádem nových technologií, o jednom městě a zemi někde na periferii mezi Východem a Západem.

Románový pamflet o životě člověka ve světě aut Text oscilující okolo osy pamflet—román—alegorie podává obžalobu fetišizace automobilu coby symbolu pokroku, nezávislosti, moci a privatizace světa. Všechny vozy jsou totiž alegorické. Vyprávění kurýra, který rozváží po městě jídlo, příliš šlape a příliš přemýšlí, je roztroušené mezi vzájemné nadávky účastníků každodenního provozu. Kurýr, poslíček, Posel stojí na jedné straně barikády pouliční občanské války a jeho vyhrocená pouť nepřátelským územím, jeho nesmiřitelný boj za spravedlnost, ať už skutečnou, či domnělou, vede až na hranice bezohlednosti a nenávisti. Po výrazném románu Kontinuita parku přichází Petr Šesták s dalším textem, který vzdoruje čtenářskému očekávání. Tento kříženec pamfletu a románu se nebojí mít jasný názor na věc. Že má literatura věci ohledávat ze všech stran? A co když jsou jednoznačné?