Stařec a kuře se jmenuje další díl volné trilogie propagátora babyboxů Ludvíka Hesse, jehož ctitelé literatury znají jako vydavatele časopisu poezie Divoké víno. Poetická duše chovatele koní pokračuje ve stopování osudů stárnoucího Jaroslava, který v péči o koně a v otevírání dalších babyboxů spatřuje smysl života. (...) Třetí svazek "Hessových" prozaicky pojatých pamětí dává připomenout první knihu Balady o koních a romance o holkách, v které se zaměřil na zpověď muže starajícího se o koně, vlastní děti i jejich maminky.
Román a autobiografie do písmene odpovídající skutečnosti je pro autora typická forma. Data včetně hodiny, minuty i vteřiny jsou skutečná. Popsaná místa čtenář najde, bude-li je chtít hledat. Postavy v knize autor všechny uvádí s jejich souhlasem. Jako v žádné ze svých předchozích knih se Ludvík Hess nevyhnul erotice. Tentokrát je hlavní hrdinkou jeho milostného příběhu velmi mladá básnířka. Autorka otištěných básní je uvedena v tiráži, avšak její telefonní číslo tam nenajdete.
Román Čtyřúhelník (Příběh Péti z babyboxu) je dramatickým příběhem plným milostných objetí i okouzlení, všeobjímající lásky, životního neštěstí i nezvratitelného osudu. Ludvík Hess, zakladatel babyboxů, sugestivně popisuje osudy tří žen, jejich nenarozených i narozených dětí. Román mapuje místa, která autor důvěrně zná a chce se o jejich krásu, historii, i nostalgii podělit se čtenáři. Na všechna místa vedou silnice, vozové cesty nebo aspoň stezky. Navštivte je, milí čtenáři, okouzlí vás stejně jako hrdinky románu. Třeba vás tam duch místa osloví a prožijete tak silné city jako Nina, Katka, Petra a Jaroslav.
S podtitulem: až příliš důvěrná zpověď zakladatele babyboxů
Nesčetněkrát mi ženy, o něž jsem se ucházel, položily otázku: Kolikrát jsi byl ženatý? Odpovídal jsem popravdě: Nevím...kdo by se s tím počítal...Počet sňatků nezjistíte v žádné centrální evidenci, neproklikáte se k němu na internetu. A tak jsem jej zveřejnil v této knížce. Nemyslete si ovšem, milí čtenáři, že jsem své ženy čísloval a že jejich sumu snadno zjistíte nahlédnutím do poslední kapitoly. Ne, ne, knížku je potřeba přečíst nebo minimálně pečlivě prolistovat s tužkou v ruce a dělat si čárky. Zeptáte-li se mě, autora knížky, kolik jsem měl žen, nedokážu odpovědět, musel bych si vzít tužku, listovat a dělat si čárky... Seznam žen by nevydal ani při nejlepší vůli na knížku, a tak jsem jej proložil příběhy mnohdy až příliš důvěrnými. Kdo by se dnes veřejně pochlubil známostí se synem a vnučkami generálního tajemníka ÚV KSČ... ? Kdo by popsal, jakou cennou službu mu generální tajemník poskytl doslova v posledních dnech svého vládnutí... ?
U koní vždycky bylo víc holek než kluků, a tak když chtěl Ludvík Hess, napsat knížku o koních a jejich osudech, nemohl se vyhnout ošetřovatelkám a jezdkyním. Osudy koní jsou smutné, a tak aby udržel rovnováhu, proložil je příběhy milostnými a tudíž spíš veselými. Autor chová celý život anglické plnokrevníky a prostředí stájí a závodišť důvěrně zná. Vlastníma rukama odchoval 125 hříbat včetně klasického vítěze Marca Pola a řady vítězů dostihů první kategorie. Jisté taky je, že jeho romance o holkách jsou opravdu milostné a někdy dokonce až erotické.
