Jean Guitton Livres

Dans un livre ultime, Jean Guitton met en scène les derniers moments de sa vie avec brio. Dans les heures précédant sa mort, il dialogue avec Pascal sur sa foi en Dieu, avec Bergson sur sa chrétienté, et avec Paul VI, dans les bras duquel il s'éteint, sur son catholicisme. Lors de ses funérailles aux Invalides, il observe la foule avec espièglerie, notant les absences et les discours à son sujet. Il en profite pour rétablir la vérité sur sa vie intellectuelle, effective et spirituelle. La cérémonie lui permet d'évoquer l'art avec le Greco, le mal avec le général de Gaulle, l'amour et la poésie avec Dante, et d'aborder des questions philosophiques avec Socrate, Blondel et Senghor. Lors de son jugement, où des personnages inattendus assistent à l'audience, Thérèse de Lisieux et le président Mitterrand interviennent en sa faveur, révélant des anecdotes surprenantes sur leur rencontre. Par son testament, Guitton dévoile des intuitions fulgurantes sur les enjeux philosophiques et spirituels de l'humanité. En situant la dramaturgie de son récit dans les derniers instants de l'existence, il pose des questions essentielles sur le sens de la vie, offrant ainsi des éléments de réflexion pour le grand débat philosophique, spirituel et religieux du troisième millénaire.

A-t-on le droit, à la fin du XXe siècle, de penser ensemble Dieu et la science ? De dépasser le vieux conflit entre le croyant - pour qui Dieu n'est ni démontrable, ni calculable - et le savant - pour qui Dieu n'est même pas une hypothèse de travail ? Tel est, en tout cas, l'enjeu de ce livre qui, de ce fait, s'autorise d'une évidence : aujourd'hui, la science pose des questions qui, jusqu'à une date récente, n'appartenaient qu'à la théologie ou à la métaphysique. D'où vient l'univers ? Qu'est-ce que le réel ? Quels sont les rapports entre la conscience et la matière ? Pourquoi y a-t-il quelque chose plutôt que rien ? De ce fait, tout se passe comme si l'immatérialité même d'une transcendance devenait l'un des objets possibles de la physique. Comme si les mystères de la nature relevaient, également, d'un acte de foi. Jean Guitton, Igor et Grichka Bogdanov ont ainsi voulu transformer l'ancien conflit du croyant et du savant en un débat essentiel. A travers l'échange de leurs arguments, de leurs interrogations, c'est bien de l'homme et de sa place dans l'univers qu'il est ici question.

Ve svazku imaginárních dopisů proslulým i málo známým adresátům francouzský filosof skládá účty ze svého života. Jak píše v předmluvě, přál si v těchto dopisech na konci svého života vyslovit nahlas to, co se předtím nikdy neodvážil říci ani potichu. Nepřináší však senzační odhalení, zato dává nahlédnout hluboko do svého nitra. V Guittonově životě i díle se pozoruhodným způsobem kříží i spojují různé duchovní proudy, jež ve dvacátém století hýbaly jeho vlastí. Hranice mezi konzervativně katolickým a liberálně osvícenským táborem šla napříč jeho rodinou. Konfliktní situace vyústila ve šťastný výsledek. Budoucí filosof od mládí dokonale porozuměl oběma stranám a nejenže měl pak po celý život přátele v obou táborech, ale se zdarem se též pokoušel o syntézu protikladných myšlenkových proudů.

Jean Guitton patří k velkým myslitelům 20. století. V knize přehodnocuje na konci svého života postoj, který zaujal na II. vatikánském koncilu, kde směl promluvit jako jediný laik.

Francúzsky katolícky filozof Jean Guitton, ktorý bol pozorovateľom na Druhom vatikánskom koncile, zachytáva v knihe svoje rozhovory s pápežom Montinim, ktoré vznikali niekoľko rokov. Autor približuje životné míľniky talianskeho pápeža, ale dotýka sa tiež mnohých pálčivých tém. Pavol VI. bol považovaný za pápeža pokroku a mystiky a v roku 2014 bol blahorečený. Ide o jedinečný, vôbec prvý knižný rozhovor s pápežom, ktorý nebol nahrávaný ani zapisovaný, ale vznikol zo vzájomného dialógu a pochopenia dvoch veľkých intelektuálov 20. storočia.

Vyprávění o životě francouzské mystičky a vizionářky, zakladatelky duchovního řádu, se soustřeďuje na její duchovní prožitky a myšlenky.

Tato kniha sleduje tři hlavní témata myšlení, které nabízí křesťanská víra: téma Boha, Krista a církve. Všímá si, jak na otázku po Nejvyšší realitě odpovídají filozofické systémy minulosti i moderní doby, ale také vědecké bádání a ukazuje, jak naplněním tohoto lidského hledání je Zjevení. Její přesný, srozumitelný a čtivý výklad může odolávat i těm nejnáročnějším požadavkům kritického ducha, který si přeje založit víru na základech, jež snesou srovnání se současnými vědeckými a filozofickými výzkumy. Třebaže tuto knihu napsal autor-pedagog především pro studenty, bezpochyby může zaujmout každého nezaujatého a přemýšlivého čtenáře, který upřímně hledá Pravdu.