Petr Chelčický Livres

Publikace zpřístupňuje 14 spisů Petra Chelčického z rukopisu pocházejícího z 15. století, který je dnes uložen v pařížské Národní knihovně (Bibliothèque nationale) pod signaturou Fonds slave 29. Naprostá většina těchto děl byla buď vydána zcela nedostatečným způsobem v 19. století, anebo nebyla dosud publikována. Vedle méně známých či téměř neznámých prací Chelčického edice přináší i takové texty jihočeského myslitele, jež náleží či ve své době náležely k jeho nejproslulejším pojednáním (Replika proti Rokycanovi, třídílný traktátový cyklus o Antikristu atd.). Součástí knihy jsou vedle obsáhlé studie věnované Pařížskému rukopisu i jednotlivým vydávaným spisům také doprovodné rejstříky (a to jak citovaných a připomínaných míst z bible a z ostatní literatury, tak i osobní a místní). Publikace je prvním svazkem nově založené ediční řady Sbírka pramenů k náboženským dějinám, kterou řídí Centrum medievistických studií.

Vědecká a dosud nejúplnější edice vrcholného díla Petra Chelčického a jednoho z nejpozoruhodnějších spisů české reformace. Součástí knihy je také obsáhlý úvod, v němž je v několika kapitolách postupně analyzován nejen obsah, ale i další aspekty Sieti viery, jako jsou například problémy kolem jejího názvu, otázky přesnější datace jejího vzniku, historie recepce tohoto Petrova spisu atd. Pro dokreslení této recepce jsou ostatně připojeny též ediční přílohy, v nichž je publikováno několik drobnějších textů převážně ze 16. století. Závěrečné oddíly svazku pak přinášejí obsáhlé rejstříky i seznam použité literatury.

Nejvýznamnější traktát náboženského myslitele husitské doby Petra Chelčického vznikl v polovině 15. století. Název přeneseně odkazuje k evangeliím a scéně rybolovu Kristových učedníků. Chelčický líčí současnou církev jako síť, kterou trhají dvě velké ryby, dva hlavní hříšníci, císař a papež. Protipólem nesmlouvavé kritiky soudobé praxe je ideál dělné společnosti, která je založena na nenásilí a křesťanské rovnosti všech členů. Chelčického myšlenky inspirovaly vznik Jednoty bratrské a dalších evangelických církví; na konci 19. století je nadšeně přijímal L. N. Tolstoj.

Zabývá se zde skladbou společnosti, některé kapitoly rozvíjí o postavení měšťanstva a duchovenstva. Text podle současné normy z hlediska lexikálního, hláskoslovného a tvaroslovného upravil, výbor sestavil, vysvětlivky, ediční poznámku a doslov napsal Eduard Petrů.

Postila Petra Chelčického je jednou z nejznámějších postil českých dějin. Toto dílo obsahuje téměř 60 homilií, určených pro všechny neděle církevního roku a také pro několik dalších svátků. Bohužel se však nedochovalo v úplnosti a dnes ho známe ve dvou verzích. Starší z nich je obsažena v rukopisu z přelomu 15. a 16. století a obsahuje jenom počátek církevního roku. Mladší verze se nachází ve starých tiscích z let 1522 a 1532. Ačkoli obsahuje všechny homilie, každá z nich byla zkrácena zhruba na polovinu. Současná edice přináší obě verze. První svazek vyšel již v roce 2022, druhý nyní celou edici uzavírá. Tyto svazky jsou částí souborného vydání spisů Petra Chelčického. K vydání připravil Jaroslav Boubín

V pořadí již třetí svazek kritického vydání spisů Petra Chelčického přináší texty devíti pojednání tohoto významného husitského myslitele, které jsou obsaženy v Olomouckém sborníku z konce 15. století. Nalezneme mezi nimi například apokalypticky laděnou Řeč o šelmě a obrazu jejiem,podávající mimořádně kritický obraz zkázy křesťanství na konci středověku a představující jednu z vrcholných prací Chelčického, Repliku proti Mikuláši Biskupcovi, jeden z nejvíce oceňovaných pramenů k dějinám raného táborství a zároveň Petrův nejdůležitější „autobiografický" text, či Výklad na pašiji sv. Jana, opakovaně odborníky hodnocený jako vůbec „nejhlubší" dílo Chelčického. Kniha obsahuje rovněž obsáhlou doprovodnou studii, dva rejstříky i další náležitosti.

Daleko nejrozsáhlejším spisem Petra Chelčického je jeho Postila. Toto dílo obsahuje téměř 60 homilií, určených pro všechny neděle církevního roku a také pro několik dalších svátků. Bohužel se však nedochovalo v úplnosti a dnes ho známe ve dvou verzích. Starší z nich je obsažena v rukopisu z přelomu 15. a 16. století a obsahuje jenom počátek církevního roku. Mladší verze se nachází ve starých tiscích z let 1522 a 1532. Ačkoli obsahuje všechny homilie, každá z nich byla zkrácena zhruba na polovinu. První svazek edice přináší všechny dochované texty starší verze a vedle nich i tytéž homilie z pozdější verze. K vydání připravil Jaroslav Boubín