Antonín Kurial Livres

Předkládáme čtenářům další svazek cenného souboru plánů lidových staveb na Moravě, tentokrát z bývalého okresu Třebíč. Tento svazek patří k nejobsáhlejším a zahrnuje funkčně bohaté objekty, jako jsou tkalcovna, cechovní tkalcovská chalupa, kovárna a rybníkářství, spolu s různými typy rolnických usedlostí. Zajímavostí je rovnoměrné zastoupení příkladů z jednotlivých částí okresu Třebíč. Zaráží množství archaických forem, které zde přežívaly. Po druhé světové válce bylo možné nalézt mnoho archaických prvků a konstrukcí, což vyvolává otázku, kolik by bylo možné objevit v době počátků národopisného bádání. Ačkoliv byly stavby zkoumány, nedostalo se jim takové pozornosti, jakou by si zasloužily, a mnohé nebyly zaznamenány. V tomto svazku jsou využity poznámky z doby zaměřování, které obohacují naše znalosti o stavbách a jejich obyvatelích. Pokud byly zachyceny nářeční podoby názvů místností či jiné termíny, jsou uvedeny v textu. Časové údaje o stáří pocházejí od vlastníků nebo studentů, kteří v terénu zkoumali, a vztahují se k období 1946-1948.

Antonín Kurial se svými studenty zaměřil pozornost na nejvýše položenou část Žďárských vrchů a vesnice v jihovýchodním cípu okresu, které navazují na obce za hranicí okresu Brno-venkov. Tyto lokality jsou zahrnuty ve třetí části Katalogu lidové architektury. Bystřicko je méně zastoupeno, přičemž byly vybrány pouze stavby z horské části, nikoli z méně zalesněné krajiny jižně od Žďáru a Nového Města. Bohužel, lidová architektura v okolí Velkého Meziříčí a Velké Bíteše zůstala opomenuta. Každé číslo plánové dokumentace označené ZS (Žďár nad Sázavou) obsahuje popis a hodnocení současného stavu stavby a výkresy, které jsou klíčové pro dílo. Zjišťování osudu nemovitostí bylo náročné, zejména kvůli četným přestavbám a asanacím. Pamětníci, kteří by mohli poskytnout informace o stavbách odstraněných v padesátých či šedesátých letech, byli obtížně dostupní, což ukazuje na krátkost lidské paměti. Svazek obsahuje dvě odborné studie: první se věnuje životu Antonína Kuriala a jeho dílu o lidové architektuře, druhá charakterizuje krajinu okresu Žďár nad Sázavou a tradiční stavitelství této oblasti. Tento svazek přibližuje čtenáře k cíli profesora Kuriala – vydání Katalogu moravské lidové architektury a zpřístupnění tohoto významného materiálu veřejnosti.

Jedenáctý svazek významného díla Antonína Kuriala, který zachycoval stav venkovské zástavby na Moravě ve 40. a 50. letech 20. století, je věnován území bývalého okresu Kroměříž. Stavebních plánů je zde méně než v předchozích svazcích, ale zato jsou rozloženy po celém území od severu k jihu. Ilustrují příklady tradiční hliněné architektury, která zde byla v minulosti běžná, a ukazují regionální zvláštnosti v uspořádání usedlosti a jejich funkci. Jsou to reálné objekty v podobě těsně po 2. světové válce. Soudobé snímky doplňují představu o tradiční stavební kultuře východní Hané, která ve většině případů brzy poté ztratila svoji funkci a domy byly následně zbourány. Publikace může sloužit jako zdroj poučení obecním samosprávám, stavitelům i architektům. Dále má být k dispozici k výchovným a naučným účelům jak žákům všech typů škol, tak i široké veřejnosti.