Roman Cardal Livres

Existují správné a nesprávné názory? V postmoderní době je odpověď jasná: ne, názory a postoje jsou pouze odlišné. Mnozí lidé takto uvažují, avšak takové myšlení by mělo mít jiné označení než myšlení – například pragmatické přizpůsobení normám korektnosti. Skutečné myšlení je o zkoumání a kritickém přístupu k otázkám pravdy a dobra. Odmítání rozlišování mezi pravdou a omylem, dobrem a zlem je prezentováno jako jediné správné řešení, což vyvolává pochybnosti. Snaha odstranit pravdu a dobro z našich životů, zatímco jsou označovány za zdroje nenávisti, pramení z odporu vůči přirozenému řádu. Tato strategie se maskuje za humanistickou agendu, která se tajně opírá o atraktivitu těchto kvalit lidského myšlení. Pranýřovaná pravda a dobro se převlékají do hávu korektnosti a dobové přijatelnosti. Ti, kdo se snaží o korekci myšlení, vytvořili sofistikovanou past, do níž lákají na úspěch a uznání, a mnozí obětují skutečnou svobodu myšlení. Tato kniha vyjadřuje odpor k tyranii korektnosti a nabízí konkrétní návod, jak získat myšlenkovou imunitu vůči mainstreamovým ideovým šablonám a destruktivnímu vlivu levicově-liberálních ideologů.

PLATÓNOVA ÚSTAVA: Jak číst Platóna, Platónův postoj k psané a ústně sdílené filosofii, Platónův vztah k politice, Ústava není běžný traktát politické filosofie, Požadavek spravedlnosti v lidském životě, První pokusy o vymezení spravedlnosti, O původu státu, Lidská moc a její hranice, Zásady pro výchovu strážců, Ústavní složky spravedlivé obce, Spravedlnost jednotlivého člověka, Přirozená rovnost mužů a žen, Politika a filosofie, Politika a dobro. ARISTOTELOVA POLITIKA: Širší souvislosti Aristotelova politického myšlení, Původ státu, Přirozené komponenty politického společenství, Kritika Platónových názorů, Rozdílné formy státního zřízení, Dobrý občan a dobrý člověk. MACHIAVELLIHO VLADAŘ: Principiální pozadí Machiavelliho myšlení, Zásady úspěšné vlády, Hodnota poselství Machiavelliho Vladaře. HOBBESŮV LEVIATAN: Teoretické předpoklady Hobbesovy teze, Věda o státu jako prostředek vykoupení člověka z jeho přirozeného stavu, Hodnocení Hobbesovy teorie státu a celkové shrnutí tématu.

Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.

Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.

V listopadu 1989 panovala euforie, která trvala dlouho. Společenská situace se změnila, a bylo možné diskutovat o tématech jako politika či náboženství způsobem, který byl předtím nemyslitelný. Marxisticko-leninský pohled na svět byl kritizován, ignorován a zesměšňován bez obav z postihu. S nadějí jsme hleděli do post-ideologické budoucnosti. Po 30 letech však opět čelíme vynucování jediného správného názoru a šikaně odpůrců levicově-liberální ideologie. Mnozí si uvědomují, že se stali obětí podvodu, ale nevidí, že jejich myšlení, ovlivněné těmito schématy, souzní s přesvědčením těch, kteří formují současné dění. Je důležité uniknout z ideologických pastí, které se maskují jako vědecká racionalita a nový humanismus. Je třeba klást otázky, které jsou na oficiálním fóru zakázané. Tento soubor dialogů provádí čtenáře do oblastí, kde pravda není nahrazena politickou korektností a argumentace není umlčována nenávistným křikem aktivistů.

Kniha pojednává o vztahu Platónovy filosofie a medicíny.

Kniha Romana Cardala Identita a diference je určena všem, kdo se chtějí hlubším způsobem seznámit se základními problémy ontologie. Přístup autora je inspirován aristotelsko-tomistickou tradicí, avšak nejde o její pasivní reprodukci. Problémy jsou uchopeny s kritickým nasazením a v řadě ohledů dochází k výraznému odklonu od řešení vypracovaných v rámci uvedené tradice. Těžiště knihy leží v pojednání o transcendentálních určeních jsoucna, která v mnohých spisech současných realistických filosofů budí jen okrajovou pozornost. Ontologie je na stranách knihy představena jako teoreticky atraktivní, aktuální a nepostradatelná; filosofická disciplína, ohledně níž panují i u odborné veřejnosti nezdravé předsudky. Cardalova obsáhlá studie chce být příspěvkem pro oživení ontologické diskuze, která je v českých poměrech bohužel stále omezena na velmi úzké kruhy specialistů.