Ian Buruma Ordre des livres

Ian Buruma explores the life and death of Baruch Spinoza, the Enlightenment thinker whose belief in freedom of thought and speech resonates in our own time

The book delves into the complexities of collaboration during World War II, examining the moral ambiguities that exist between heroism and opportunism. It interweaves the narratives of three distinct figures—Kawashima Yoshiko, Felix Kersten, and Friedrich Weinreb—who navigated the challenges of living under Nazi and Japanese control. Through their stories, the text invites readers to reflect on the choices made in dire circumstances and the varying motivations behind collaboration.

Did Friedrich Weinreb help his fellow Jews to escape occupied Holland, or did he defraud them of their money before betraying them to the Nazis? The historian Ian Buruma investigates the disputed legacy of this plausible chancer, along with that of Himmlerâ€s Finnish masseur Felix Kersten, and cross-dressing Kawashima Yoshiko, who spied for the Japanese in China and, less fortunate than the others, was executed after the war.

Original research and new translations highlight a crucial era in the life and artistic journey of a renowned German Expressionist. The book features previously unpublished artworks that provide insight into the complexities and challenges faced by the artist during this significant period.

A brilliant and insightful history of the special relationship between the UK and the USA, which Ian Buruma argues is now under threat with the election of Donald Trump and Brexit.

Der Zweite Weltkrieg trennte das Ehepaar Schlesinger für viele Jahre. Bernard versorgte als Arzt britische Truppen, Winifred blieb in London. Täglich schrieben sie sich Briefe. Sie sind Zeugnis einer besonderen Familiengeschichte. Denn Bernard und Winifred entstammten deutschen Familien, die im 19. Jahrhundert als Juden nach England emigriert waren. Dennoch fühlten sie sich mit ihrer früheren Heimat tief verbunden. Erst Hitler zerriss diese innere Bindung. Der Krieg konnte ihrer menschlichen Haltung jedoch nichts anhaben: Den Weihnachtsabend 1945 feierten sie mit einem deutschen Kriegsgefangenen. Ian Buruma hat die Briefe seiner Großeltern zu einer wunderbaren Geschichte verwoben, die von einem anderen, besseren Europa erzählt.

In Hun beloofde land vertelt Ian Buruma het verhaal van zijn grootouders Bernard Schlesinger en Winifred Regensburg, de in Londen geboren kinderen van Duits-Joodse immigranten. Hun liefde hield zestig jaar stand, hoewel de geliefden jaren van elkaar gescheiden waren. Want tijdens de Eerste Wereldoorlog diende Schlesinger in Frankrijk en het Midden-Oosten, in de Tweede in India. Ze schreven elkaar brieven, bijkans dagelijks, waarin ze vertelden over hun leven, maar ook over kunst, muziek en hoop. De brieven vormen de basis van Buruma’s verhaal. Hun beloofde land is een eerbetoon van Ian Buruma aan zijn grootouders, die erin geslaagd zijn hun gezin met toewijding en liefde door twee wereldoorlogen te loodsen

Das Ende des Zweiten Weltkriegs setzte die bis heute letzte globale Zäsur - Ende und Anfang, die in unzählige einzelne Bilder und Geschichten zerfallen. Der niederländisch-amerikanische Historiker Ian Buruma hat Hunderte persönlicher Erinnerungen und Berichte aus Europa und Asien zu einer großen Geschichte der Welt zur Stunde Null zusammengefügt. Er erzählt von Feinden, die zu Befreiern wurden, blühenden Schwarzmärkten, Militärgerichten und Lynchjustiz, von Siegern und Besiegten, von Trauer, Angst und grenzenloser Freude. So anschaulich und vielstimmig war noch nie über den dramatischen Sommer 1945 zu lesen, in dem das Fundament für unsere Gegenwart gelegt wurde

Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.

In het essay Grenzen aan de vrijheid. Van de Sade tot Wilders probeert Ian Buruma licht te werpen op actuele politiek- maatschappelijke vragen over vrijheid. Er is immers nauwelijks een begrip dat ons tegenwoordig meer bezighoudt. Steeds weer laaien de discussies op over godsdienstvrijheid, seksuele vrijheid, vrijheid van onderdrukking, enzovoort. Betekent vrijheid van meningsuiting dat we zomaar iedereen kunnen beledigen? Weinigen zullen dat beamen. Wilders heeft zich opgeworpen voor 'onze vrijheid', in een gewiekste vlaag van opportunisme. Maar wat is vrijheid dan precies? Ian Buruma plaatst deze vraag in een historisch en internationaal perspectief. Vrijheid is nooit absoluut, betoogt Buruma. Dat geldt niet alleen voor De Sade en diens pleidooi voor seksuele vrijheid, maar ook voor het universele vrijheidsideaal dat de Amerikanen gewapenderhand proberen te verspreiden.