Kateřina Nedbálková Livres

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru. Třída je vidět ve vzdělávání a zaměstnání, ale souvisí také s tím, co jíme, jakým vtipům se smějeme, jestli a kam chodíme do divadla, jestli si oblečení pořizujeme na stánku, nebo v centru města. Sociální třída souvisí s tím, jestli je naše práce dřina, a v čem přesně ta dřina spočívá. Třída má co do činění i s tím, jestli je naše práce za dřinu považována ostatními, a jak je podle toho ceněna. Na základě pozorování a rozhovorů v továrně Baťa vypovídá tato kniha o dělnících, továrně, vedení a nerovnostech mezi lidmi. Jejím cílem je vrátit pojmy, jako je třída a dělnictví zpátky do diskuse, laické i odborné.

Kniha se zabývá tématem gay a lesbických rodin. Nabízí kritický přehled vybraných sociologických teorií zabývajících se rodinou a sexualitou. Shrnuje také zjištění zahraničních výzkumů, které se rodičovstvím gayů a leseb zabývaly již od 60. let minulého století. Jádrem knihy je čtyřletý etnografický výzkum opírající se o rozhovory a pozorování v lesbických rodinách v České republice. Výklad se soustředí na to, jakými způsoby se lesbické ženy stávají matkami, jak se v lesbických rodinách ustavuje rodičovství a příbuzenství a jaký vztah mají tyto ženy k gay a lesbické komunitě. Kniha nepřináší odpověď na otázku, zda je lesbické rodičovství dobré nebo špatné, ale začleňuje je do obecnější diskuse o rodině a jejích proměnách v pozdně moderní společnosti.

Kniha nabízí etnografický popis ženské věznice Podlesí, založený na rozhovorech s odsouzenými ženami, rozhovorech se zaměstnankyněmi a zaměstnanci vězení a v neposlední řadě na pozorování celé organizace. Empirický materiál je v textu interpretován z genderové perspektivy. Autorka se soustředí zejména na vězeňskou každodennost, na formální i neformální vztahy, které ženy v prostředí této instituce navazují. Podstatná část knihy se věnuje sexualitě ve vězení, především lesbickým a pseudorodinným vztahům. Na příkladu vězení autorka ukazuje, jakým způsobem gender funguje jako jedna ze základních struktur organizujících společnost

Obálkový podnázev: lépe pracovat, lépe žít. Publikace Fenomén Zbrojovka s podtitulem “Lépe pracovat, lépe žít” přibližuje život v brněnské Zbrojovce převážně v 60., 70. a 80. letech 20. století. Vychází z unikátního archivu fotografií, který nalezl fotograf Roman Franc. Obrazovou část knihy tvoří výběr z celkem asi 80 000 negativů. Její součástí jsou i texty několika autorů, kteří pohlíží na Zbrojovku z pohledu historického, uměleckého či urbanistického. Například teoretičky fotografie a kurátorky Lucie L. Fišerové, socioložky Kateřiny Nedbálkové, scénáristky a spisovatelky Aleny Kastnerové nebo publicisty Martina Stöhra. Na vydání titulu se spolu s TIC BRNO podílely Nová Zbrojovka a Muzeum města Brna za finanční podpory statutárního města Brna.

Práce je určena konkrétní profesí, místem výkonu, odvětvím průmyslu, hospodářstvím, oborem studia. Práce má obrovský vliv na kvalitu a podmínky našeho života. Práce šlechtí, polidšťuje, dává smysl, ale práce také zotročuje, ujařmuje a vykořisťuje. Být nezaměstnaný nebo dokonce nezaměstnatelný je v našich společnostech jednou z nejostouzenějších sociálních kategorií. Tato kniha je založena na rozhovorech o práci a promlouvá v ní deset konkrétních mužů a žen. Jsou to příběhy zdánlivě obyčejné, v bližším detailu však ukazují zajímavé a často i překvapivé lidské osudy a skrze ně konkrétní nuance současné práce. Co si do svého deníku zapisuje zaměstnankyně veřejných toalet? Co znamená pracovat ve vězení? Jak se žije člověku v průsečíku zadlužení, nemocenské a spousty prekérních prací? Co dělá radost vrchnímu v jídelním voze? Jaká je budoucnost učňovských škol? A jak nás může posílit, pokud se nebojíme z práce odejít?

This is a book about researching and discovering in the social science field in the areas of remembering, Roma identity and the working classness. The findings and recommendations that we present here have arisen from the intensive cooperation of the interdisciplinary team of the Memory of Roma Workers Project. It is a collaborative project of scholars from diverse disciplines such as social anthropology, history, pedagogy, security studies, political science and sociology. The book is divided into two parts. The first part, “Researching,” is devoted to more general and holistic questions of the research process (research ethics, finding and formulating research questions) and to concrete research techniques and methods (fieldnotes, interviews, photographs). The second part, “Finding,” presents particular examples of handling both (conceptual and methodological dilemmas and practical techniques) and it does so with examples of empirically located cases from field research (the socially excluded locality of Havířov-Šumbark, the memory narratives of Roma workers, the realization of the exhibition Khatar san? in public space).

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru. Třída je vidět ve vzdělávání a zaměstnání, ale souvisí také s tím, co jíme, jakým vtipům se smějeme, jestli a kam chodíme do divadla, jestli si oblečení pořizujeme na stánku, nebo v centru města. Sociální třída souvisí s tím, jestli je naše práce dřina, a v čem přesně ta dřina spočívá. Třída má co do činění i s tím, jestli je naše práce za dřinu považována ostatními, a jak je podle toho ceněna. Na základě pozorování a rozhovorů v továrně Baťa vypovídá tato kniha o dělnících, továrně, vedení a nerovnostech mezi lidmi. Jejím cílem je vrátit pojmy, jako je třída a dělnictví zpátky do diskuse, laické i odborné. Druhé vydání této knihy je doplněné o nové detaily.

Kniha se zabývá tématem gay a lesbických rodin. Nabízí kritický přehled vybraných sociologických teorií zabývajících se rodinou a sexualitou. Shrnuje také zjištění zahraničních výzkumů, které se rodičovstvím gayů a leseb zabývaly již od 60. let minulého století. Jádrem knihy je čtyřletý etnografický výzkum opírající se o rozhovory a pozorování v lesbických rodinách v České republice. Výklad se soustředí na to, jakými způsoby se lesbické ženy stávají matkami, jak se v lesbických rodinách ustavuje rodičovství a příbuzenství a jaký vztah mají tyto ženy k gay a lesbické komunitě. Kniha nepřináší odpověď na otázku, zda je lesbické rodičovství dobré nebo špatné, ale začleňuje je do obecnější diskuse o rodině a jejích proměnách v pozdně moderní společnosti.