Stefan Grabinski (1887–1936), představitel tzv. wierd fiction neboli fantastiky hrůzy, přezdívaný polský E. A. Poe, se poprvé představí českému čtenáři v povídkovém výboru V domě Sáry a jiné povídky. Grabinského velkými tématy jsou ničivá síla a záludnost ohně, prostředí železnice, která je mu často alegorií pro lidské bytí, temné kouty lidské psychiky a působení prostředí na psychiku jedince. Editorem knihy je Libor Martinek.
Antologie polské fantastiky a hororu. Z polských originálů vybrali Krzysztof Borrnik a Libor Martinek, který přeložil ukázky do češtiny, vytvořil poznámkový aparát a sepsal ediční poznámku a dvanáct autorských profilů. Antologie polské fantastiky známých i dnes méně známých polských autorů z přelomu 19. a 20. století. Mezi ty známé patří bezesporu dva polští nositelé Nobelovy ceny za literaturu – Władysław Reymont a Henryk Sienkiewicz –, ke známým autorům rozhodně patří i Bolesław Prus. Mezi ty méně známé, ale stále velmi kvalitní se řadí například Karol Irzykowski nebo Stefan Grabiński, jehož dílo je v Polsku i u nás znovu objevováno a vydáváno. A je zde i několik zajímavých děl daleko méně známých polských literátů, kteří své řemeslo perfektně ovládali a jež můžeme spolu s těmi známějšími a proslulejšími s čistým svědomím zařadit mezi duchovní dědice díla E. A. Poea. Jako 13. svazek edice Alrúna vydal Volvox Globator.
Monografie se věnuje chopinovským inspiracím v české literatuře, zabývá se podrobně problematikou vztahu hudby a slova v Chopinových dílech a shrnuje i údaje o Chopinově vztahu k Čechám. Připomíná také hlavní teoretické a literární práce polské.
Kolektivní monografie rozšiřuje znalosti na téma českého a polského literárního baroka mezi odborníky i veřejností a je výsledkem projektu Slezské univerzity v Opavě, Sdružení Academia Europea Sarbieviana a Česko-polského fóra MZV ČR.
