Marta Kolářová Livres

Publikace se zabývá genderovými aspekty globalizace a antiglobalizačního hnutí ve světě a v České republice. Hlavní otázka, kterou si autorka položila, zní: Kde se setkává a míjí antiglobalizační kritika s feministickým pojetím globalizace? Práce představuje feministickou kritiku globalizace a její začlenění v antiglobalizačním diskurzu. Jako průsečík feminismu a antiglobalismu ve světě chápe ženskou organizovanost zdola proti negativním dopadům neoliberálních politik. Kniha pojednává o různých aspektech současného antiglobalizačního hnutí - jeho ideologických rámcích, složení a taktikách. Specificky pak zkoumá český antiglobalizační aktivismus společně s význačnými protestními událostmi. V centru případové studie stojí otázka, jak české hnutí tematizuje genderové otázky globalizace a jakými genderovými aspekty se dále vyznačuje.

Kniha Revolta stylem se zabývá hudebními subkulturami mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, vztahu k mainstreamové kultuře, vnitřní diferenciaci subkultur a alternativnímu životnímu stylu. Pro empirický výzkum si autorky a autor vybrali čtyři nejznámější hudební subkultury punk, skinheads, techno a hip hop. Jako hlavní zdroj dat jim sloužily hloubkové i neformální rozhovory s příslušníky subkultur, zúčastněné pozorování a analýza médií vytvářených subkulturami. Výzkum je založen na pohledu zevnitř, který nahlíží problematiku ve světle vnitřních významů a interpretací členů subkulturních uskupení. Studie představují vývoj subkultur v českém prostředí a zahraniční vlivy, popisují jejich styl z hlediska oblečení, hudby, tance, aktivit apod., prezentují postoje subkulturní mládeže k politice, konzumaci drog, náboženství, ideologiím a také vnímání struktury vlastní skupiny. Závěrečné srovnání hledá mimo jiné odpověď na otázku, nakolik jsou české hudební subkultury mládeže tradiční či postsubkulturní a jakými specifiky se v postsocialistické společnosti vyznačují.

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců. Autorka se snaží porozumět jejich motivacím a sleduje, jaké překážky na své cestě překonávají. Dívá se na toto jednání optikou politiky životního stylu, která poukazuje na to, že v poslední době vzrůstá počet občanů, kteří se nezajímají o vysokou politiku a chtějí žít po svém. Vychází z kvalitativního výzkumu (pozorování, rozhovorů a analýzy dokumentů) realizovaného v letech 2017–2019.