Pavel Pecháček Livres

Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.

Evoluce. Objevy. Vynálezy. Více než 140 stran! Od prehistorických předků až po Homo sapiens! Zní to jako úžasný příběh. Z party pralesních opic se postupně vyvinul druh, který si vynalezl zemědělství, kolonizoval celou planetu a uvědomil si vlastní existenci. Cesta od pěstního klínu k rozbití atomu se ale ve světle nových objevů ukazuje jako daleko méně přímočará, než jsme dříve byli ochotni připustit. Evoluce lidského druhu je navíc stále probíhajícím procesem, jehož další možný průběh s sebou přináší více otázek než odpovědí. Vydejte se s námi na cestu poznání dějin rodu Homo sapiens – cestu plnou bojů o přežití, převratných vynálezů a odhalování tajů lidského těla. Prozkoumejte lidský mozek a sestupte do hlubin našeho podvědomí, znovu prožijte první rok života novorozence a odhalte tajemství věčného mládí. Z obsahu: Naše evoluce: Seznamte se s předchůdci rodu Homo sapiens na stromě života. Kultura a společnost: Jak povstala první města, z nichž se vyvinuly velké civilizace. Jedinečný druh: Objevte rozhodující vlastnosti a schopnosti, jež z nás dělají lidi. Naše budoucnost: Pokračuje evoluce? Jak bude vypadat člověk budoucnosti?

Vraťte se v čase o stovky milionů let a pozorujte zásadní milníky vývoje života na Zemi. Poznáte prapodivné tvory obývající dávné oceány, zavítáte do fascinujícího království trilobitů a prohlédnete si obří dravé členovce a obratlovce. Po boku prvních čtyřnožců dobydete souš, kdese mezi prvními rostlinkami proháněly stonožky a jiná havěť, a než se nadějete, nad hlavou vám budou létat gigantické vážky. Nakonec vedle monstrózních obojživelníků a prvních plazů potkáte i předky savců a dinosaurů.

V roce 1859 představil Charles Darwin světu evoluční teorii, která elegantním způsobem vysvětlila obrovskou rozmanitost organismů žijících na Zemi a ukázala, že člověk je nedílnou součástí veškeré přírody. Cesta od prvních bakterií k člověku byla však nesmírně dlouhá a v jejím průběhu se v evoluci pozemského života přihodilo mnoho úžasných a přelomových událostí. V šestnácti kapitolách se mimo jiné dozvíte, jaké jsou nejstarší doklady života na Zemi, proč byla kyslíková revoluce revoluční, jak vznikla eukaryotní buňka, kdy byla Země velkou zmrzlou koulí nebo proč nemusela být kambrická exploze zase tak explozivní. Dále zjistíte, kdy se na souš dostali první živočichové a rostliny, jak velká byla největší stonožka, která kdy chodila po povrchu naší planety, jak začal a skončil svět dinosaurů, proč byly třetihory věkem savců a kudy se ubíral evoluční vývoj člověka. Text doplňují četné ilustrace, které malým i velkým čtenářům umožní, aby se na chvilku vrátili zpět časem a obdivovali krásy prehistorického světa.

Druhá antologie štědrovečerních hororů přináší sedm hrůzostrašných, v českém překladu povětšinou dosud nevydaných vánočních příběhů anglosaských autorů druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Opět nechybí mistr duchařské povídky Algernon Blackwood, jehož zdatně doplňují Edward Frederic Benson, Edith Nesbitová či tuzemským čtenářům zatím pohříchu neznámý Grant Allen. Nebude nouze o stará panská sídla, tmavá zákoutí či vítr bezútěšně dující za okny. Vedle starých dobrých strašidel se však ke slovu dostanou i bytosti mnohem zlověstnější. Pakliže si troufáte, račte vstoupit. Duchové už čekají!

Čím jsou tak děsiví a nebezpeční? 26 nejobávanějších predátorů světa. Od malé, ale zákeřné kudlanky až po velké mistry v podobě žraloků, levhartů nebo vlků! U každého naleznete spoustu informací o způsobu života, technikách maskování, způsobech lákání a lovení kořisti. Nejnebezpečnější predátoři naší planety? Ano, tak opatrně!

Čas nezadržitelně uhání, a než se nadějeme, koloběh roku nás opět dovede k období adventu, kdy se den namnoze krčí pod nadvládou temné noci zabydlené zlovolnými bytostmi a nastávají takřka dokonalé podmínky pro vypravování úděsných, tajuplných příběhů. V duchu přísloví do třetice všeho dobrého i zlého proto přinášíme již třetí pokračování antologie štědrovečerních hororů, jež znovu poodkryje radostnou masku Vánoc a odhalí jejich odvrácenou tvář. Vedle dvou krátkých básní svazek čtenáři nabídne sedm povídek, do češtiny většinou doposud nepřeložených, jež vznikly zhruba od 70. let 19. století do 30. let toho minulého, a zavede jej do strašidelných domů, potemnělých hostinců, starobylých sídel či trouchnivějících vraků i na místa mnohem exotičtější, od dalekého Egypta po zemské hlubiny ukrývající nepojmenovatelnou hrůzu. Ke slovu přijdou přízraky ač děsivé, přesto vcelku ordinérní, pekelné bytosti z masa a kostí i entity mnohem obtížněji definovatelné. K zařazeným autorům patří ti v naších končinách nepříliš známí, například W. W. Fenn či Frank Cowper, i velikáni hrůzostrašné literatury jako E. F. Benson, autor slavné Opičí tlapky W. W. Jacobs a jedinečný H. P. Lovecraft.

Shortlisted for the Financial Timesand McKinsey Business Book of the Year Award, and one of The Observer's 'Thirty books to help us understand the world'. Are we really to blame for the climate crisis? Over 70 per cent of global emissions come from the same 100 organisations, but fossil-fuel companies have taken no responsibility themselves. Instead, they have waged a 30-year campaign to blame individuals. The result has been disastrous for our planet. In The New Climate War, renowned scientist Michael E. Mann argues that all is not lost. He draws the battle lines between the people and the polluters -- fossil-fuel companies, right-wing plutocrats, and petro-states -- and outlines a plan for forcing our governments and corporations to wake up and make real change.

Od Darwina k temné hmotě: 250 milníků v dějinách přírodních věd. Je možné cestovat časem? Co jsou Möbiova páska, teserakt či transcendentní číslo? Proč se po prosté slitině jmenuje celé historické období – doba bronzová? Tyto otázky jsou jen ochutnávkou z nesmírného bohatství témat z oboru přírodních věd, které nám přináší ilustrovaná kniha zkušeného autora mnoha populárně-naučných knih Clifforda A. Pickovera. Představuje 250 největších objevů přírodních věd, techniky i humanitních oborů, které umožnily moderní lidské společnosti vzniknout a prosperovat. Spektrum Knihy o vědě je široké a pokrývá témata od vysoce teoretických až po zcela praktická, od řešení, jež známe z každodenního života, až po hypotetické konstrukce, jejichž význam se teprve bude muset ukázat. Časově sahá od 20 000 let staré kosti z Išanga až po nejnovější výsledky matematiky, fyziky, chemie, biologie, techniky i psychologie z počátku 3. tisíciletí.

Přestože nemůžeme vyloučit, že se život v nějaké primitivní podobě nachází i jinde ve sluneční soustavě, pouze na Zemi se jedná o fenomén takřka všudypřítomný. V nejrůznějších formách jej najdeme na souši i v oceánech, ve vzduchu i pod zemí, v termálních pramenech i na vrcholcích hor. O životě víme mnohé, ale řešení té nejdůležitější otázky nám nadále uniká. Kdysi si ji v knize Co je život? (1944) položil i slavný fyzik Erwin Schrödinger a jeho příkladu následovaly celé zástupy vědců. Kdy se neživot změnil v život? Kde se to stalo? Co k tomu bylo potřeba? Co mají všechny živé formy společné? A konečně, měli bychom řešení této otázky hledat v biologii, nebo spíše v chemii a fyzice, popřípadě někde úplně jinde? S definitivní odpovědí dosud nikdo nepřišel, ale možná je to i tím, že si neklademe ty správné otázky. Další a potenciálně zásadní střípek do této skládačky přidává chemik Addy Pross, který se snaží hledat spojnice mezi chemií a biologií a ukazuje, že řada biologických jevů vychází z chemických a fyzikálních principů. A když si jejich podstatu uvědomíme, možná nám konečně pomohou zodpovědět otázku: Co je život?