Pavel Vodička Livres

Dobyti Aztécké říše je fascinujícím příběhem z historie Nového světa. Když Španělé přistáli na mexickém pobřeží, moc Aztéků byla na vrcholu. Tenochtitlan, považovaný za "nejtřpytivější klenot Mexického údolí", překonával většinu evropských měst. Conquistadory poháněla touha po zlatě, moci a slávě, přičemž je lákalo bohatství tajemné říše. Hernán Cortés, vůdce výpravy, byl známý svou ambiciózností. Dobytí aztéckého impéria však vyžadovalo více než odvahu; klíčovou roli hráli indiánští spojenci, kteří měli své vlastní zájmy. Cesta k vítězství byla plná porážek a neúspěchů. Během Truchlivé noci zahynuly stovky conquistadorů, zatímco zbytek výpravy včetně Cortése unikl z Tenochtitlanu. Odhodlaný uspět, Cortés téměř šest měsíců shromažďoval vojáky a zásoby pro další tažení. Poté se v naději na porážku protivníka vrátil do Mexického údolí. Obléhání Tenochtitlan trvalo více než dva měsíce, než obránci podlehli a město zmizelo pod troskami. Dobyti Aztécké říše představovalo klíčový milník ve španělské koloniální expanzi, která formovala moc Španělů ve střední Americe na dalších 300 let.

Vláda Jindřicha VI. (1422–1461) z lancasterské větve dynastie Plantagenetů vyústila v jeden z nejničivějších konfliktů, jaký se kdy odehrál na území ostrovního království. Autorita panovníka se ocitla v hlubokém úpadku, ambice mocných aristokratických rodů rozdělily Anglii, v zemi zavládl chaos a faktické bezvládí. V roce 1461 královská koruna spočinula na skráních Eduarda, hraběte z March, potomka starobylého rodu Yorků. Trvalo však téměř deset let, než Eduard IV. dosáhl rozhodného úspěchu v bitvách u Barnetu a Tewkesbury, a triumfálně tak završil své vítězství. Lancasterové byli zničeni. Třebaže v Anglii zavládl opět řád a stabilita, touha po královské koruně zasela rozkol mezi příslušníky vládnoucí dynastie. Po smrti Eduarda IV. se znovu rozhořel boj o moc. Krátká vláda Richarda III. (1483–1485), která skončila nečekaně jeho porážkou u Bosworthu, znamenala konec Yorků na anglickém trůnu. Výsadní místo na mocenském výsluní získal rod Tudorovců. Anglie tak vstoupila do nové éry svých dějin.

Popis jedné z nejdramatičtějších etap anglické revoluce - občanské války z let 1642-1649 - se soustřeďuje zejména na průběh vojenských střetů mezi roajalisty a vojsky parlamentní opozice. Autor stručně zmiňuje politické, ekonomické a náboženské příčiny konfliktu. Popisuje absolutistickou politiku Karla I., jeho snahy o omezení moci parlamentu a necitlivou náboženskou politiku. Následný nevyhnutelný střet s parlamentní opozicí přerůstá v krvavou občanskou válku a končí popravou Karla I. Jádro výkladu tvoří podrobný popis válečných operací, strategie a taktiky vůdčích osobností obou nepřátelských táborů.

Učební text je primárně určen posluchačům FTVS UK, kteří v průběhu studia absolvují výuku fyziologie tělesné zátěže. Témata jednotlivých praktických úloh názorně ilustrují teoretickou výuku, zejména v oblasti objektivizace odezvy organismu na zatížení, jednoduchých funkčních testů a základní funkční zátěžové diagnostiky. Další část učebního textu, témata speciální laboratorní a terenní diagnostiky, jsou určena posluchačům navazujícího magisterského studia, popř. i zájemcům z oblasti tělovýchovné a lékařské veřejnosti, kterým umožňuje podrobněji se seznámit s diagnostickými postupy a metodikami využívanými ve fyziologii zátěže sportu.