Soubor povídek volně navazuje na knihu Poslední lov. Autor znovu poutavě vypráví o nezapomenutelných loveckých zážitcích, toulkách a především pozorování jelení, srnčí, černé zvěře a často přehlížených ptáků v okolí Českomoravského mezihoří či na pomezí Hané a Valašska.
Nejen lovecké napětí korunované úspěchem při lovu holubů hřivnáčů, bažantů, lišek a srnců je obsahem souboru povídek z bývalé damníkovské honitby. Autor je také vnímavým pozorovatelem přírody a všímá si maličkostí, které „bývají pro obyčejného smrtelníka buď neviditelné, nebo tak banální, že jejich pozorovatel a obdivovatel musí být nutně blázen.
Myslivecký rok na počátku 21. století je odlišný od let minulých. Postupně se měnil, myslivost jako taková ve své podstatě zůstává stejná. Myslivost chrání a tvoří hodnoty hmotné, vedle toho však její provoz v sobě ukrývá také hodnoty duševní a mravní.
Krásné jsou zelené pahorky hřebečské. Kniha chce připomenout, že i v nenápadném pásmu obyčejných "kopců" na pomezí Čech a Moravy lze zažít krásná setkání s přírodou, bez výstřelů a závisti z úlovků těch druhých.
V místě, kde orosené čelo supícího chodce začne chladit stín smíšených lesů - tam začíná Velká pláň. Přirostla mi k srdci. Je mým ostrůvkem klidu v zuřícím oceánu dvacátého prvního století
Znáte to určitě všichni. Správný myslivec rozhodně není a nikdy nesmí být „masařem“, co měří své myslivecké úspěchy plností svého mrazáku. Přesto si však rád pochutná po celodenním trmácení na naháňce či kruhovém honu na řízném zvěřinovém guláši, přesto sem a tam zaslechne od své „sedmé svátosti“ přání. Bývá většinou proneseno nenápadně, jen tak jakoby mezi řečí. „Ty víš, že jsem ještě nikdy neochutnala divokého holuba… Ten zajíc není moc velký, na kolik způsobů ho připravíme… Myslíš, že na tom kachním tahu něco trefíš?“ Vypnete hruď, sáhnete do skříně pro pušku, provedete „nasucho“ několik prostocviků představujících rychlé zamíření – a očekáváte přízeň Dianinu. Bohužel, Diana si vzala náhradní volno, vracíte se z vycházek do přírody plni zážitků, tu přinesete jednoho hřivnáče, tu jednu divokou kachnu, z naháňky myslivecké právo, zajíce přijímáte pomalu jako dar z nebe. Není však třeba zoufat. I s malým orchestrem se dá zahrát velká symfonie (nabízí se i jiné přirovnání, ale to nechám pánským časopisům) a i vy můžete ohromit báječnou krmí připravenou z velmi skromných úlovků. Možná vás bude inspirovat i několik receptů v této knize.
Kniha mysliveckých příběhů a receptů zvěřinové kuchyně.
