Juan Braun Livres

Dvojice příběhů, které se odehrávají jinde a jindy — jeden na Sibiři kdysi dávno, druhý v Praze dnes. První příběh je o milostném trojúhelníku - matka, dcera - muž. Obě ženy jsou zamilované a milované, časem však dcera ustupuje své vyzrálejší, a podle muže i krásnější matce. Druhý příběh sleduje prostřednictvím ducha bláznivého mnicha Rasputina poslední dny rodiny Romanovců a beznadějný pokus skupiny českých legionářů zabránit jejich vyvraždění.

Spekulativní příběh, v němž čechoargentinský autor podává vlastní verzi životního příběhu Evity Peronové, zvláště pak její smrti. Osobní strážce Evity Peronové Ricardo Reyes, který je také vypravěčem tohoto příběhu, je přesvědčen, že žena, jež byla svěřena do jeho ochrany, byla zavražděna. Ví, že své tvrzení může jen velmi obtížně dokázat, navíc cítí, že i jeho život je ohrožen, a proto se rozhodne své svědectví namluvit na diktafon. V první části svého vyprávění se Ricardo soustředí na významné kapitoly Evitina života. Hned v úvodu připomíná věštbu, která Evitě předpověděla její konec. Stalo se tak údajně na sklonku čtyřicátých let na palubě luxusní lodi při cestě po evropském kontinentu, kterou Evita vykonávala již po boku svého mažela Juana Perona. Nejenže během tohoto turné byl na Evitu spáchán atentát, navíc však právě tady získala neklamnou předtuchu o tom, že její dny jsou sečteny. Po jejím skonu došel Ricardo k závěru, že Evita nezemřela v důsledku těžké a zhoubné nemoci. Neměl sice pro tuto hypotézu žádně důkazy, ale jeho instinkt mu neomylně naznačoval, že Evita nepodlehla zákeřné chorobě, ale stala se obětí dokonale naplánovaného zločinu. A protože Ricardo zná jméno Evitina vraha, rozhodne se pomstít její smrt.