Martina Halířová Livres

Známý pardubický historik PhDr. Jiří Kotyk a další autoři v této knize podrobně zmapovali historii pardubických hostinců, restaurací a hotelů od samého založení Pardubic až po dnešek. Kniha má bohatý obrazový doprovod s řadou unikátních historických pohledů a fotografií. Kniha popisuje také historii pivovarnictví a pivovarů na Pardubicku. Jedna kapitola je věnována historii prostituce v Pardubicích jako fenoménu své doby. Dále zde nalezneme vzpomínky pamětníků na dobu, kdy docházelo k násilnému znárodňování restaurací a hotelů i na dobu socialistického hospodaření v pohostinství.

Oznamuje se láskám našim aneb Svatby a svatební zvyky v českých zemích v průběhu staletí . Sborník z konference konané 13.–14. září 2007 ve Východočeském muzeu v Pardubicích (pořádané ve spolupráci s Katedrou historických věd Filozofické fakulty Univerzity). Redakce: Martina Halířová

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydleni, odívaní či řemeslném zpracovaní hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo badání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj „velký dějinný příběh“. Ať už se jedna o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil. ISBN 978-80-7432-000-2

Třebaže se válečné operace let 1914 až 1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí.

Jak zabránit vraždě dítěte? Jak se postarat o odložené či osiřelé dítě? Jsou vhodnější ústavy nebo pěstouni? To jsou otázky aktuální i v naši době. Museli je však řešit i naši předkové. Kniha se věnuje otázce ochrany děti a mládeže od osvícenských reforem Marie Terezie až do roku 1914. První část knihy je věnována podobám dětství. Jsou zde představeny způsoby výchovy od rodinné k institucionalizované. Dále autorka na základě pramenného výzkumu ukazuje, jaké jevy byly považovány za ohrožující pro dítě, jakým způsobem se tyto jevy během sledované doby proměňovaly a zda společnost či stát proti tomuto ohrožení zasahovaly preventivně či represivně.

Publkace vydaná k výstavě Pravěk, k tabuli! pořádané národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského od 6.10.2022 do 29.10.2023.

Kniha představuje historii školního předmětu „branná výchova“ v jeho komplexnosti: v povědomí široké veřejnosti dosud přetrvává vzpomínka na socialistické pojetí branné výchovy, poprvé se však tento předmět objevuje již za první republiky v souvislosti s ohrožením republiky ze strany nacistického Německa, kořeny navíc můžeme nalézt již za monarchie.

Sborník z odborného semináře konaného 29.-30. května 2008 ve Východočeském muzeu v Pardubicích