Alena Nachtmannová Livres

Publikace poskytuje přehled vývoje oděvní kultury v Čechách 17. století s přesahy do předchozího a následujícího století. Zaměřuje se na proměny vysoké módy, oděvu aristokracie, která utvářela estetický ideál a ovlivňovala vkus nižších vrstev. Aristokratické odívání bylo spojeno s určitým chováním a rituály, které měly v tehdejší společnosti klíčový význam. Další kapitoly se věnují odívání nižší šlechty, měšťanstva, venkovanů a bezdomovců, přičemž každá vrstva přijímala módní novinky podle svých ekonomických možností. Po třicetileté válce se na venkově začíná formovat lidový kroj, což je sledováno na příkladu Turnovska. Publikace také zkoumá proměny odívání v průběhu života, od dětství po dospělost, s důrazem na odlišnosti mezi svobodnými a ženatými, včetně slavnostního oděvu. Obsahuje podrobný popis oděvních součástek, materiálů, barevnosti a terminologie. Poslední kapitola se zaměřuje na péči o oděv a jeho ukládání, což ovlivnilo interiérové vybavení, a na roli žen při výrobě a péči o oděv v rodině. Publikace vychází z detailního studia obrazových a písemných pramenů, které dosud nebyly využívány v oblasti dějin oděvu.

Sborník se zaměřuje na střihové konstrukce a historické krejčovské řemeslo, přičemž analyzuje zachované renesanční oděvy z pohledu archeologů, restaurátorů a muzejníků, kteří vytvářejí repliky pro muzejní expozice. Obsahuje článek o pletení punčoch a zkoumá historické souvislosti odívání ve 2. polovině 16. století, zejména na habsburském dvoře. Nové poznatky přináší studie o oděvech účastníků svatby Anny Rakouské a Filipa II. Španělského z roku 1570. Zmiňuje také císaře Rudolfa II. a jeho vliv na dvorský oděv, včetně problematiky konfese jako faktoru ovlivňujícího reprezentaci a módu. Velkým tématem je oděv kněžstva, který v období renesance prošel významnými proměnami, zejména v kontextu krize katolické církve a vzniku protestantských církví. Sborník zachycuje přechod renesanční módy do barokní, přičemž lidový kroj konzervoval různé druhy oblečení a siluety. Celkově reprezentuje hlavní oblasti zájmu odborné veřejnosti a zaměřuje se na konstrukci oděvu pro archeologické, restaurátorské a výstavní účely. Dále zkoumá význam oděvu v každodenním životě a při dvorských ceremoniích, přičemž se soustředí na období, kdy se do našich zemí rozšířila móda španělského manýrismu, která ovlivnila oděv všech společenských vrstev napříč Evropou.

Sborník příspěvků ze specializované konference, uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 6. října 2016.

Oděv v Čechách ve středověku a raném novověku: sborník příspěvků ze specializované konference uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 14. října 2015.

Sborník příspěvků ze specializované konference uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech ve spolupráci s knihovnou AV ČR v Praze 27. září 2018.

Publikace podává ucelený přehled o vývoji odívání ve 14. a 15. století. V tomto období proběhla největší změna ve způsobu konstruování oděvu, vznikl totiž střih kopírující tvary lidské postavy. Díky tomu začal oděv zdůrazňovat krásu lidského těla i jeho individualitu. Začalo se rozvíjet krejčovské umění, jež umožnilo rychlejší proměny oděvu i vznik zcela nových oděvních součástí. Byly tak položeny základy módy v její hravosti a frivolnosti, změnilo se vnímání lidského těla i jeho krásy. Na základě podrobného studia písemných i obrazových pramenů sleduje autorka nejen vývoj módy, ale i vztah středověkých lidí k oděvu a tělesné kráse. V centru pozornosti je prostředí šlechty a královského dvora, kde se vytvářely jak módní a estetické vzory, tak dobová etiketa. Nahlédneme však i do prostředí měšťanů, venkovanů a seznámíme se i s odíváním lidí na okraji společnosti. Bohatý obrazový doprovod čerpá ze všech oblastí dobového výtvarného umění, není však pouhou ilustrací. Autorka jej používá jako pramen k poznání vzhledu a střihu oděvu, ale i ke zkoumání dobového vkusu a estetiky.

Monografie přináší mezioborový pohled na portréty učenců, lékařů, kněží, básníků a dalších intelektuálních profesí raného novověku. Dochované podobizny ve starých tiscích a rukopisech byly prozkoumány z pohledu dějin umění a dějin odívání, pozornost je věnována také doprovodným textům. Součástí publikace je rovněž souborný katalog více než stovky portrétů, z nichž mnohé jsou publikovány vůbec poprvé. Autorky si všímají sebeprezentace intelektuálů, ať už se projevuje angažováním kvalitního umělce, v elegantním oblečení, či v pochvalných básních na osobnost nebo dílo zobrazeného.

Katalog je věnován dosud velmi málo zkoumaným tématům umělecky ztvárněných parament a významu ruční práce v životě urozených žen. V katalogu prezentované kasule a pluviály představují nejkrásnější díla vyšívačské práce od baroka po secesi ze sbírek Národního památkového ústavu a pražského arcibiskupství, která byla darována či přímo zhotovena českými šlechtičnami nebo členkami rodu Habsburků. V úvodní části je téma zasazeno do co nejširších souvislostí. Pozornost je věnována každodennímu životu aristokratických žen i tomu, jak se ruční práce odrazily v zámeckých interiérech. Pozornost je upřena také na vývoj vyšívacích technik a vzorů. Další studie se zaměřují na spojení šlechty a církve: církevním obřadům a svátkům v životě šlechticů, jejich vztahu k zámeckým kaplím i kostelům na panství či kariéře šlechticů v církvi.