Maxim Tomoszek Livres

Publikace vymezuje kritéria, podle nichž lze identifikovat podstatné náležitosti demokratického právního státu, a jejich uplatněním vymezuje obsah tohoto pojmu. Kniha se dělí do tří hlavních částí.První část je věnována vymezení pojmu právního státu a jeho srovnání s pojmem rule of law. Ve druhé části je srovnáno vymezení obsahu pojmu demokratický právní stát v české odborné literatuře a v judikatuře Ústavního soudu, a v návaznosti na to jsou podrobněji rozebrány jeho vybrané složky. Třetí část se zaměřuje přímo na pojem podstatných náležitostí demokratického právního státu, jeho obsah a roli v ústavním systému ČR.

Publikace je komplexním zpracováním problematiky základních, resp. lidských práv. Po uvedení do teorie základních práv, tedy do otázek týkajících se terminologie, původu těchto práv, jejich obsahových specifik, forem působení, i subjektů oprávněných a povinných, se práce dále zabývá interpretačními a aplikačními specifiky základních práv, zejm. otázkami souvisejícími s omezováním těchto práv a standardy přezkumu případných omezení. Prostor je pak věnován i samotnému právnímu zakotvení v pozitivním právu a s tím související vymahatelnosti základních práv, jakož i vnitrostátnímu, mezinárodnímu a evropskému mechanismu právní ochrany. Speciální prostor je věnován ústavní stížnosti a stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. V dalších částech se práce podrobně a strukturovaně věnuje jednotlivým základním právům, počínaje obecným zákazem diskriminace a právem národnostních menšin, přes jednotlivá osobní, politická a hospodářská a sociální práva, až po právo na právní ochranu (spravedlivý proces). Kniha bude sloužit jednak jako učební pomůcka, jednak jako praktický průvodce pro každého, kdo se s problematikou základních práv setkává, zejména ve své profesní praxi.

Ústavní odpovědnost představuje v mnoha ústavních systémech zásadní součást vztahů mezi vrcholnými ústavními orgány. Jedním z modelových příkladů je také ústavní systém Polské republiky. Podrobný způsob rozpracování polské ústavní úpravy je v celosvětovém měřítku jedinečný, neboť obvyklé řešení této problematiky bývá poměrně stručné. Aplikace ústavní odpovědnosti v praxi je analyzována na konkrétních příkladech z polské ústavní praxe. Polský model ústavní odpovědnosti autor srovnává s českým řešením a navrhuje možné změny pro českou ústavní úpravu. Ta je i po poslední novelizaci typickým příkladem minimalistického přístupu a upravuje pouze jediný typ ústavní odpovědnosti - ústavní žalobu proti prezidentovi republiky. Publikace je určena odborné veřejnosti se zájmem o problematiku ústavní odpovědnosti nebo o ústavní systém Polska.

Moot court představuje jednu z tradičních, vyzkoušených, prokazatelně funkčních a oblíbených metod výuky práva. Cílem této příručky je poskytnout metodický základ pro efektivní využití moot courtu ve výuce práva a také dát účastníkům moot courtů základní metodické pokyny pro to, jak v něm uspět. První část příručky má studentům i pedagogům předat základní informace o tom, jak by mělo jejich zapojení do moot courtu vypadat, jak má vypadat písemné podání a jakým způsobem má být ústně prezentována argumentace. Druhá část příručky je určena především koučům moot courtových týmů a pedagogům na právnických fakultách. Obsahuje jednak metodiku pro organizaci moot courtu a jeho zapojení do výuky, ale také konkrétní koučovací techniky nebo postupy pro rozvoj konkrétních dovedností.

Základní právo na příznivé životní prostředí je součástí české Listiny základních práv a svobod od roku 1993, avšak dlouho zůstávalo nevyužíváno. Kolektiv autorů pod vedením Hany Müllerové reaguje na změnu soudní interpretace tohoto práva, která nastala díky nálezu Ústavního soudu z roku 2014. Tento posun otevřel nové možnosti pro širší využití práva ve prospěch ochrany životního prostředí, zejména ekologickými spolky. Autoři se zaměřují na smysl, obsah a vymáhání tohoto práva, které by se nyní mohlo stát reálným nástrojem pro ochranu životního prostředí. Kniha se nejprve věnuje obecným otázkám zakotvení práva na příznivé životní prostředí, včetně antropocentrického a ekocentrického přístupu, subjektům práva a jeho esenciálnímu obsahu. Následně se autoři zabývají specifickými problémy, jako je využitelnost práva v ochraně klimatu, role environmentálních spolků a vztah k právu na soukromí v kontextu nové právní úpravy kontroly kotlů. Závěrečná kapitola poskytuje přehled o zakotvení a aktuálním stavu vymáhání práva na příznivé životní prostředí ve Slovenské republice. Kniha vznikla v rámci grantového projektu GA ČR č. 14-322S "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?"