Zborník obsahuje referáty, ktoré poukazujú na komplementárnosť biológie a viery vo všetkých otázkach ľudského života.
Aký je vzťah medzi vierou a vedou?
Protirečí evolúcia stvoreniu?
Aké sú naše znalosti o vzniku života a človeka?
Bol Darwin ateistom?
Aký bol prínos J.G. Mendela pre genetiku a evolučnú teóriu?
Aký význam majú súčasné poznatky o ľudskom genóme a klonovaní?
Čo je starnutie?
Aký je ktesťanský postoj k ochrane životného prostredia?
Na tieto a ďalšie otázky odpovedajú kresťanskí vedci, odborníci z viacerých oblastí biológie. Prinášajú pohľad na vieru, ktorá sa môže oprieť nielen o zjavené pravdy, ale aj o vedecké poznatky.
V útlé knížce formátu A5 autor, zemědělský inženýr a teolog, přehledně seznamuje čtenáře o tom, jak nejdůležitější náboženství vnímají přírodu. Začíná stručnou kapitolou o judaismu a křesťanství a poté přechází k dalším velkým světovým náboženstvím - k islámu, buddhismu a hinduismu. Výklad, podávaný z křesťanského hlediska, je uvozen myšlenkou známého německého teologa Hanse Künga, že mír ve světě není možný bez míru mezi náboženstvími; ten však vyžaduje dialog mezi náboženstvími, jehož nezbytným předpokladem je vzájemné poznání. Tomuto cíli slouží autor tím, že zde křesťanskému čtenáři přináší určitý sektor myšlení z různých mimokřesťanských náboženství.
Po přehledu pohledů na přírodu v dnešních velkých světových náboženstvích následuje shrnující kapitola "Prínos náboženstiev", kde autor pozitivně hodnotí možné přínosy jednotlivých světových náboženství pro řešení současné environmentální krize.
Tato shrnující kapitola je následována krátkým seznámením s náboženským uvažováním Indiánů, k němuž patří sympatická spontánní symbiózou člověka s jeho přirozeným prostředím.
Poslední část knihy je věnována některým dalším starým orientálním náboženstvím, mezi nimi i těm, která měla vliv na utváření myšlení biblického Izraele.
Stručnou a přehlednou Šrobárovu knížku lze doporučit širokému okruhu zájemců o religionistiku a všem, komu je blízký duchovní rozměr přírody a životního prostředí.
