Michal Kubát Livres

This book offers interpretations of different forms of political opposition in political theory and also in the contemporary development of politics and government in Central Europe. The problem is analyzed through a comparative approach. The first part of the book targets the question of definitions and typologies of political opposition, above all, in democratic, but partly also in non-democratic regimes. The second part deals with the question of models of political opposition in Central Europe after the fall of communism in the late twentieth century and in the present.

Focusing on presidential constitutional conventions, this research monograph explores their impact on the political systems of the Czech Republic, Slovakia, Hungary, and Poland. These unwritten rules of constitutional practice, rooted in political arrangements, influence the functioning and character of regimes. The study highlights the significant political implications of these conventions, making Central Europe an insightful case for understanding their role and effects in governance.

Publikace podává přehledný a srozumitelný výklad složité problematiky vývoje a proměn státního zřízení Polska ve dvacátém století. Snahou autora přitom není jen deskriptivně seznámit českého čtenáře s u nás dosud v takovém rozsahu nepodanou látkou, ale rovněž na základě politické teorie analyticky rozebrat některé dílčí jevy polské dobové politiky a také zamyslet se nad otázkou kontinuity či diskontinuity politiky středoevropského státu.

Tématem knihy je politika v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Hlavní pozornost je věnována institucionálním otázkám vnitřní politiky, a to převážně ze srovnávací perspektivy. Autor mapuje procesy demokratizace a konsolidace demokracie ve zmíněných zemích, dále pak politické systémy a režimy, politické strany a stranické systémy a volby a volební systémy. V závěrečné části jsou analyzovány i konkrétní aspekty středoevropské a východoevropské politiky: tamní pravicové strany a jejich problémy i velmi specifická a v mezinárodním srovnání neobvyklá otázka postavení českých komunistů v politickém systému ČR. zdroj:kosmas.cz

Sborník nabízí politologický a právní pohled na problematiku rozšiřování Evropské unie.

Kniha se zabývá politickým systémem Polska, a to v časové perspektivě po roce 1989. Pojednává o následujících tématech: přechod k demokracii, ústavní vývoj a proměny politického režimu, struktura a fungování nejvyšších ústavních orgánů, lidská a občanská práva a svobody, státní kontrola a veřejné finance, ústavní soudnictví a systém soudů, regionální správa a její reformy po roce 1989, politické strany a stranický systém, volební systémy a jejich reformy, volební chování, referendum, dopad vstupu Polska do Evropské unie na jeho politický systém a některé další specifické otázky (katolická církev, nevládní organizace a socioekonomické vztahy). Práce je doplněna řadou přehledových tabulek.

Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Kniha nabízí systematický rozbor českého demokratického režimu po zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta v roce 2012. Autoři současný stav konfrontují s různými koncepcemi poloprezidencialismu, přičemž nabízejí vlastní definici a ptají se, zda se Česká republika v posledních letech posunula k poloprezidencialismu, nebo zda zůstává i nadále parlamentním režimem. Zvláštní pozornost je věnována otázce postavení prezidentů v české politice a společnosti se zaměřením na působení prvního přímo a všeobecně zvoleného prezidenta Miloše Zemana. Autoři docházejí k jednoznačnému závěru, že Česká republika zůstává parlamentním režimem, byť značně deformovaným a špatně fungujícím. Podrobně jsou rozebrány příčiny a následky tohoto stavu. Prezident Zeman v tom všem hraje důležitou a problematickou roli. Co je poloprezidentský režim? Proč je český režim parlamentní, a ne poloprezidentský? V čem spočívají deformace a potíže českého parlamentarismu a proč jsou tak vážné? Jaké postavení mají prezidenti v české politice a společnosti? Jak ovlivnilo zavedení přímé a všeobecné volby prezidenta českou politiku? Jakou roli v tom všem hraje prezident Miloš Zeman?

Téma nedemokratických režimů není v politické vědě ničím novým. Již téměř celé jedno století představuje jednu z disciplín, jimž je věnováno značné intelektuální úsilí. Důvod je nasnadě - po celé 20. století a také v současnosti nedemokratické režimy nejrůznějších typů převažovaly a převažují nad režimy demokratickými. Demokracie tak představuje spíše zvláštnost a převážná část světového obyvatelstva žije v režimech, jež se skutečné demokracii více či méně vzdalují. Kniha Teorie a praxe nedemokratických režimů souhrnně zprostředkovává výsledky politologického výzkumu moderních nedemokratických režimů. Autoři se zabývají jak politickou teorií všech hlavních typů nedemokratických režimů, tak i jejich praktickým fungováním, které ilustrují na několika konkrétních ukázkách nedemokracií z různých koutů světa 20. století a současnosti (nacistické Německo, sovětské Rusko, Maova Čína, Pol Potova Kambodža, frankistické Španělsko, Salazarovo Portugalsko, Kaddáfího Libye či kádárovské Maďarsko a lidové Polsko).

Kniha nabízí systematický pohled na soudobý český parlamentní režim. Vysvětluje jak teoretický, tak i praktický kontext jeho fungování. Česká republika je zralá na reformu svého demokratického režimu. Český parlamentarismus je poškozen a dlouhodobě nefunguje, jak by fungovat mohl a měl. Jeho reforma je proto nanejvýš potřebná a měla by být uskutečněna. Ambicí knihy je navrhnout řešení, která by přinesla nápravu českého parlamentarismu.

Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén. K pochopení úspěchu populistů v těchto volbách je však nutné nahlédnout do předchozích událostí, zejména je třeba zabývat se vztahem mezi nedávnou ekonomickou krizí a chováním populistů v jejím průběhu. Jak ukazují jednotlivé kapitoly této knihy, nová „vlna“ evropského populismu nebyla pouhou reakcí na ekonomickou krizi, ale byla rovněž podpořena úpadkem tradičních politických stran a jejich schopnosti nabídnout voličům atraktivní program. Tato kniha podává ucelený pohled na populismus ve zkoumaných státech. Předmětem výzkumu tedy nebyla jenom samotná populistická uskupení a jejich chování v době ekonomické krize, ale také politické prostředí jednotlivých zemí, v nichž tito populisté působí. V tomto ohledu publikace přináší specifický úhel pohledu na vnitropolitický vývoj v těchto státech (nejen) v průběhu ekonomické krize a napomáhá k pochopení celospolečenských procesů a změn, které tato krize přinesla. Kniha je určena jak studentům a akademikům s odborným zájmem ve studiu evropského populismu, tak širší čtenářské obci, která se chce dozvědět více o fenoménu, jenž v poslední dekádě výrazně proměnil evropskou politiku a hraje stále významnější roli v běžném životě každého z nás