Michal Plavec Ordre des livres

Knihy o českých námořnících v beletrii i odborné literatuře vychází poměrně pravidelně, nicméně téma mořeplavců českého původu je tak široké, že komplexní zpracování není v silách jedince ani jedné knihy. Kolektiv autorů proto vytvořil jakýsi náhled, který vykresluje osudy několika českých námořníků v různých časovýchobdobích od středověkých poutníků do Svaté země přes Maltézské rytíře, vystěhovalce do Ameriky, polární výpravy, obě světové války až k citlivé sondě do duší důstojníků a námořníků československé obchodní plavby. Jednotlivé texty doprovází obrazová dokumentace, mnohdy zatím nepublikovaná, která dosud zahálela v příšeří rodinných archívů či v depozitářích státních institucí.

V monografii „Šlechta v oblacích. Balony a vzducholodě (1790-1914)“ se čtenáři mohou blíže seznámit s životy hraběte Jáchyma ze Šternberka, vojevůdce hraběte Josefa Václava Radeckého z Radče, arcivévody Leopolda Salvátora, hraběte Mikuláše Des Fours-Walderode a svobodného pána Franze Adolpha von Berlepsche. Kromě maršála Radeckého, jenž do rakouské armády zavedl rakety a povolil první letecké bombardování na světě z nepilotovaných balonů v roce 1849, se všichni vydali někdy do vzduchu. Šternberk se stal prvním rodákem ze zemí Koruny české, jenž se 30. října 1790 vypravil „do povětří“, arcivévoda létal ve vlastním balonu, často i nad Čechy a Moravu, a hrabě Des Fours-Walderode také létal balonem a dokonce byl i viceprezidentem Vídeňského aeroklubu. Von Berlepsch, rodák z Býchor u Kolína, se zase stal prvním pilotem rakousko-uherských vzducholodí. I všichni ostatní se narodili v zemích Koruny české. Jejich životní osudy jsou patřičně barvité a v líčení jejich osudů se kniha nezaměřuje jen na jejich vzduchoplavbu, ale i rodinné zázemí a osudy jejich potomků, pokud nějaké měli.

Kniha popisuje pohnuté události druhé světové války v obcích Brandýsek a Cvrčovice. Její titul „Není malých historií“ nebyl vybrán náhodně. Života obou obcí se přímo dotkla například lidická tragédie nebo letecká bitva nad Slánskem 2. března 1945. Nevyhnuly se jim ani krutosti války, ať již vyvraždění židovských spoluobčanů nebo popravy odbojářů. Sedm obyvatel Brandýsku položilo své životy ještě v prvním mírovém dni. Tyto události by nebylo možné popsat do takové hloubky, pokud by se nezachovala kronika Antonína Váchy. Kronikář ji vedl přes zákaz úřadů i během okupace, což představovalo velkou odvahu, neboť málokdo tehdy zapisoval denní postřehy. Jeho kronika je unikátním svědectvím doby, kterou by již nikdo nikdy nechtěl zažít, ale jíž je třeba si stále připomínat. Zvláště v roce, kdy slavíme 75. výročí od konce druhé světové války. Součástí této publikace jsou kromě kapitoly o letecké bitvě 2. března 1945 také kapitoly o letecké válce nad Slanskem a Kladenskem v letech 1944 až 1945 (například nouzový shoz bomb u Vrapic 12. září 1944 a bombadrování kladenského nádraží 17. dubna 1945), útocích hloubkařů v regionu a vzdušných soubojích amerických stíhačů s německými proudovými letadly. Či kapitola o rodácích ze Cvrčovic, rakousko-uhreském a československém pilotovi Karlovi Jandovi a palubnímu střelci 311. československého bombardovací perutě Václavovi Spitzovi.

Publikace reflektuje dopravu a obchod na Labi, ale také život kolem této významné řeky, a to zejména v době před industriální revolucí (od středověku do první poloviny 20. století).

Od jízdních kol ke kosmickým raketám: Ludvík Otčenášek (1872-1949), objevitel a vynálezce. anglické resumé.

Přestože první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v Praze již v prosinci 1909, první oficiální letiště bylo v Praze založeno až v roce 1919. Do té doby využívali první aviatici nejčastěji chuchelské závodiště, pouze Ing. Jan Kašpar vzlétnul z polí u tehdejšího Proseku. Nepříliš daleko odtud vzniklo první oficiální letiště Praha, dnes známé jako Praha-Kbely. Až do roku 1937 se jednalo o největší pražské letiště, které plnilo jak vojenskou, tak civilní roli. Pomyslnou štafetu převzalo v roce 1937 moderně koncipované letiště v Ruzyni (dnes Letiště Václava Havla), které zůstalo hlavním leteckým přístavem dodnes. Další svazek edice Zmizelá Praha seznamuje čtenáře s rozvojem letectví v našem hlavním městě a ukazuje, jak letecká doprava a stavby s ní spojené ovlivnily tvář metropole.