Jan Jiráček Livres

Kniha je regionální publikací širšího významu. Nejvýznamnější jihočeské lesní lokality mohou zajímat nejen obyvatele kraje, ale i návštěvníky z jiných oblastí, pro které jsou jižní Čechy přitažlivé zachovalým přírodním prostředím, přírodními krásami i řadou památek přírodovědného i historického charakteru. V jižníchČechách existuje Národní park Šumava, tři chráněné krajinné oblasti a stovky maloplošných chráněných území s typickou flórou a faunou, které jsou z větší části popsány na stránkách publikace. Kniha obsahuje 150 barevných fotografií.

Námětem předkládané knihy je jihočeská krajina rozdělená podle sedmi přírodních (lesních) oblastí, které byly vymezeny pracovníky Lesprojektu (Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) ve druhé polovině 20. století. Autor byl u této organizace řadu let zaměstnán a sám se podílel na tvorbě a vymezování jihočeských přírodních oblastí, zejména Třeboňské pánve. Kromě samotné krajiny, lesů, rybníků a mnoha přírodních památek je v rámci každé přírodní oblasti popsána i řada sídelních útvarů (měst a vesnic), které dotvářejí krajinu a jsou pro tu kterou přírodní oblast charakteristické a turisticky přitažlivé. Zejména bývalá okresní města a zčásti i dnešní obce s rozšířenou působností najdou v knize svoji dvoustranu. Lze však v ní nalézt i zcela malé vesnice a samoty, byť v omezeném počtu daném rozsahem publikace.

Novohradské hory - Naturpark. Barevná fotografická publikace s cca 300 fotografiemi.

Kniha Najdi svůj strom v krajině Doudlebů se zabývá dřevinami vyskytujícími se v našich lesích, zahradách a ve volné krajině. Na 140 stránkách s desítkami barevných fotografií pořízených na území Doudlebska, Třeboňska a Novohradska představuje krajinu nejjižnější části jižních Čech s jejími starými, většinou památnými nebo jinak zajímavými stromy, stromořadími a zachovalými lesními porosty. V úvodu je i stručná charakteristika území obývaného Doudleby, jedním ze slovanských kmenů, který se v 2. fázi slovanského osídlování jižních Čech významně podílel na tvorbě této jedinečné krajiny s jejími četnými dodnes zachovalými přírodními památkami. Autor knihy je povoláním lesník a tak dřeviny popisuje i z pohledu jejich dřívějšího, dnešního a budoucího hospodářského, přírodního a estetického významu. Koriguje tak některé nepodložené názory na hospodaření (spíše nehospodaření) v lesích. Pro milovníky přírody uvádí i geografické souřadnice zajímavých jedinců stromů a lokalit.

Snad každý Jihočech, který se alespoň trochu zajímá o svůj rodný kraj a nepovažuje se jen za příslušníka české národnosti nebo dokonce jen za Evropana, pociťuje se svým krajem jistou sounáležitost a je spojen s nějakým jeho blíže identifikovatelným územím. Mohou to být místa zcela malá, vesnice či město, kde se člověk narodil nebo prožil větší část svého života, nebo i území větší, která jsou specifická svým historickým vývojem nebo nějakou místní či krajovou zvláštností. Takových míst je v jižních Čechách, ale i jinde, celá řada. Proto se mnozí z nás považují za Třeboňáky nebo za Šumaváky, vedle dalších pojmenování. Po celé republice je takových místních označení také celá řada. Jen je trochu na škodu, že se z nějakého důvodu jaksi vytratilo pojmenování Doudlebák (a nemyslím těžkého doudlebského koně, jehož název také již vymizel z povědomí). Dříve však Doudlebáci či Doudlebané skutečně existovali (v nejstarších dobách se dokonce pojmenovávali podle jednotlivých doudlebských vesnic) a byli na sebe a na svůj kraj hrdí...

V knize je popisován původ a vývoj moderních plemen loveckých i neloveckých španělů a zavedení a rozšíření španělů u nás jako lovecky vedených a posléze i společenských psů. Jsou zde uvedeny platné standardy všech sedmi pozemních a dvou vodních plemen španělů, která jsou zařazena do stejné skupiny v rámci Mezinárodní kynologické federace FCI s německými křepeláky, retrívry a vodními psy. Popsány jsou jejich povahové a vlohové vlastnosti a možnosti využití v myslivecké praxi. Autor se v knize také věnuje chovu, plemenitbě a péči o lovecké španěly. Veterinární lékaři MVDr. Jiří Šebek, CSc. a MVDr. Lucie Míková knihu vhodně doplňují základními údaji o dědičných chorobách španělů a seznamují čtenáře s možnostmi jejich prevence a léčby.