Milena Flodrová Livres

Fotografický průvodce městem Brnem potěší jak turistu tak rodilého brňana. Krásné fotografie, historie a popis nejzajímavějších míst a památek.

V knize se autorka Milena Flodrová zamýšlí nad historickámi souvislostmi různých dějinných jevů v Brně a spřístupnou formou se snaží vzbudit mezi širokou veřejností o Brno a jeho historii zájem. Jedná se o články vycházející v letech 1999 - 2000 v deníku Moravské noviny Rovnost. Apeluje zejména na občany Brna, aby pochopili, že Brno je a zůstane městem mezi Prahou a Vídní a že má své spletité, ale zajímavé dějiny, jež by měli právě Brňané znát a vážit si předevěím toho, co se mu Brnu podařilo a daří i dnes. Spíše než strohý historický výklad se jedná o krátká zamyšlení nad různými aspekty Brna, jako například jednotlivé městské části Brna, domovní znamení, která již povětšinou vymyzela, pověsti, které Brno opřádají, hřbitovy, které postupem doby měnily svá místa i mizela, dále také hovoří o náměstích, hygieně, studných, válkách, školství, lékárnách, knihtisku, hradu Veveří i židovské historii Brna. Většinu svých úvah zakončuje otázkou ke čtenáři, která budí zájem nad probraným tématem a ponouká k zamyšlení.

V této knize autorka neotřelým a osobitým způsobem seznamuje čtenáře s historií hradu a současně se snaží vzbudit v nich zájem o jeho tíživou situaci a napomoci tak řešení jeho zatím nejasné budoucnosti.

Nová publikace z pera významné brněnské historičky se věnuje působení architekta Dušana Samuela Jurkoviče v Brně i jeho úzké spolupráci s tehdejší Ženskou vzdělávací jednotou Vesna. Spolu s autorkou se tak můžeme vydat na pomyslnou procházku a podrobně se seznámit se stavbami či interiéry, na nichž se Jurkovič podílel. Součástí knihy je také kapitola věnovaná historii a současnosti ŽVJ Vesna a osobnostem, které s ní spolupracovaly. Text doprovází obrazová příloha. Edice Regiony.

Názvy ulic v Brně se objevují od 2. poloviny 13. století a až do 1. poloviny 19. století slouží především jako orientační pomůcka. Odráží polohu, charakter, směr nebo osídlení řemeslníků. V této době se používaly názvy v latině, němčině a češtině. První ulice pojmenovaná po významné osobnosti se objevila v roce 1836. Až do 2. poloviny 19. století byly oficiálně používány německé i české názvy, poté převládly německé až do roku 1918, kdy došlo k přejmenovávání ulic podle osobností spjatých s idejemi I. republiky. Od poloviny 19. století se ulice častěji pojmenovávaly po osobnostech, což reflektovalo uznání jejich zásluh o město. V průběhu historie došlo k mnoha přejmenováním ulic, zejména po roce 1918, kdy byly nahrazeny jmény osobností podle dobových hodnot. Další změny nastaly v letech 1939, 1945, 1948-1950, 1967-1968 a v 90. letech 20. století. Jazykové změny se projevily v úředních názvech; mezi lety 1919-1939 byly úředně české s neoficiálním německým překladem, v letech 1939-1945 převládaly německé názvy, a od roku 1945 jsou názvy ulic v Brně úředně pouze české.