Jana Stráníková Livres

Sborník příspěvků ze IV. pardubického bienále 2006. Oblasti přednášek: Gender - koncept a historiografie; Žena - status - profese a Prameny a jejich řeč.

V případě velišské farní kroniky máme co do činění s velmi zajímavým pramenem, který obsahuje zápisy o historii farnosti, líčení soudobého dění, reflexi událostí širšího významu a zahrnuje také podrobné popisy církevních staveb a charakteristiku drobných památek nacházejících se v teritoriu někdejší velišské farnosti. Charakteristiku stavu památek, tak jak je viděly osoby žijící v době od sklonku 19. století do poloviny 20. století, lze při odborném bádání využít různě. Editorky této publikace se rozhodly zpřístupnit čtenářům velišskou farní kroniku formou edice a doplnit ji vylíčením současného stavu drobných památek.

Das Buch präsentiert Alltagskorrespondenz aus dem familiären Umfeld der tschechischen patriotischen Intelligenz. Es handelt sich um Briefe der Mütter, Väter, Schwester und Brüder verschiedener Repräsentanten der Wiedergeburtbewegung (berücksichtigt wurden die Familien šembera, Hanka, Hulakovský, Havlíček Borovský, Jireček, Fingerhut/Náprstek und Pospíšil). Die Autorinnen konzentrieren sich auf Implikationen der "sozialen Unvollständigkeit" des tschechischsprachigen Böhmens, die sich in den Bildungsstandards, in der Beherrschung der schriftlichen Kommunikation und genereller in Ausformung der Literalität von Frauen und Männern dieser Zeit niedergeschlagen haben. Sie präsentieren ihr Material in generationeller und Genderanordnung. Vorgestellt wird auch die Korrespondenz von katholischen Geistlichen, die für die frühe Phase der Wiedergeburt wichtig waren. Den sozio-historischen Kontext ergänzen Ausführungen zu allgemeine Bildungs- und Schulpflicht, zur Arbeitsteilung zwischen den Geschlechtern, zu Geburtenraten in der unteren Mittelschicht, die anhand von Genealogien dieser Familien versinnbildlicht werden.

Dopisy, osobní a cestovní deníky, paměti ... Prameny, které se těší stále větší pozornosti historiků. Nejenže dávají nahlédnout pod strohou slupku "událostí dějin" nabízejíc individuální úhel pohledu, ale přibližují tak daného autora či autorku, kteří k nám promlouvají i přes propast času.

Jak vypadalo dětství v 19. století? Jak rodiče vychovávali své děti? Jaká byla role otce a matky při výchově? Jaké byly požadavky pedagogů na výchovu dětí v rodině? Kde získávaly děti své vzdělání? Co očekávala společnost od školy? Jaké vzdělání poskytovala chlapcům a jaké dívkám? Jak vypadala výuka slohu? Jakou roli hrálo ve výchově náboženství? Jaká byla úroveň vzdělanosti žen v řemeslnických rodinách? Jak byly vzdělávány měšťanské dívky z "lepších rodin"? Proč duchovním vadily negramotné ženy a proč pedagogové tolik volali po (přiměřeném) vzdělání žen? Tyto a mnohé další otázky si klade autorka této knihy. Odpovědi na ně hledala v dobové korespondenci, odborné literatuře i beletrii.

Kronika a drobné památky ostruženské farnosti : autorská monografie vzniklá v rámci odborných seminářů na FF a FR UPa / Jana Stráníková, Vladislava Říhová