Marta Vohlídalová Ordre des livres

Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v České republice je jedním z nejvyšších v Evropské unii a dlouhodobě se pohybuje kolem 22 %. Tato publikace ukazuje, jak je problém nerovností v odměňování žen a mužů vnímán českou veřejností, stejně jako jednotlivými expertními skupinami, které se tomuto problému věnují a mají jeho řešení ve své gesci. Neopomíjí ani rovinu osobních zkušeností lidí v konkrétních prostředích pracovního trhu. Jako první v českém kontextu monografie mapuje také hlediska jednotlivých aktérek a aktérů týkající se vyjednávání o mzdách, kontroly a možného řešení nerovného odměňování. Kromě zaměstnaných a zaměstnávajících zahrnuje i perspektivu státu a jeho zákonodárných a kontrolních složek, jako jsou např. Státní úřad inspekce práce, Úřad práce, odborové organizace a svazy, zaměstnavatelské organizace a Kancelář veřejné ochránkyně práv. Dosažení cíle rovného odměňování žen a mužů předpokládá koordinovanou akci všech těchto subjektů. Kniha proto přináší také doporučení pro řešení problému genderových rozdílů v odměňování na úrovni státu i ve zkoumaných prostředích veřejné správy, školství a soukromých podniků.

Kniha autorek Marty Vohlídalové, Hany Maříkové, Marie Čermákové a Romany Volejníčkové přispívá k diskusi o podmínkách a okolnostech politické participace žen v ČR. Analytickou část knihy doplňuje třináct vybraných rozhovorů s předními političkami, které přinášejí neobvykle otevřenou výpověď o tom, jak se žije ženám v české politice a co obnáší snaha prosadit se v této oblasti. Kromě toho tyto rozhovory zprostředkovávají čtenářům a čtenářkám osobní zkušenosti političek s vrcholovou politikou a představují jejich názory, reflexe a životní příběhy v celé své komplexnosti.

Kniha se zabývá současným uspořádáním partnerství a rodiny a vysvětluje jejich proměny a různorodost. Zároveň přináší analýzu proměn toho, jak lidé kombinují pracovní a soukromý život a jaká nerovně rozložená rizika z toho vyplývají. Tyto proměny nahlížejí autorky perspektivou životních drah. Postupují od teoretického a metodologického ukotvení výzkumu životních drah, pokračují analýzou mezigeneračních a meziskupinových rozdílů ve vybraných doménách životních drah až k hloubkovým analýzám životních trajektorií a zkušeností vybraných skupin.

Podnázev: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt. Úvodní kapitolaodkrývá kontext současného měnícího se světa vědy a jeho genderové aspekty, představuje základní stereotypní představy o vědě a vědkyních, analyzuje početní zastoupení žen v české vědě či přístup k genderovým otázkám v rámci české vědní politiky. Druhá kapitola obrací pozornost ke kariérním plánům začínajících vědkyň a vědců v doktorské a postdoktorské fázi. Třetí kapitola se zabývá tématem akademické mobility, čtvrtá se věnuje možnostem kombinace vědecké práce a mateřství v ČR, pátá je sondou do prezentace vědkyň a vědců v českém tisku. Šestá kapitola ukazuje vývoj evropských politik genderové rovnosti od konce 90. let do současnosti. Závěrečná kapitola pak shrnuje hlavní zjištění a věnuje se dopadům proměňujícího se charakteru vědecké profese na genderovou rovnost a na profesní vyhlídky žen a mužů ve vědě v České republice.

Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvíma péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni. Věnují proto pozornost objasnění vzniku, reprodukce a legitimizace sociálních a genderových nerovností v rodinách s různými modely živitelství a pečovatelství. Analyzují rovněž způsob, jakým se různé modely živitelství promítají a jak zpětně ovlivňují významy přikládané placené a neplacené práci, životním šancím a možnostem uplatnění, volnému času či životní spokojenosti apod. Cílem jejich analýzy je přispět k objasnění konstrukce genderu a genderových vztahů v rodinách s dětmi předškolního či školního věku z perspektivy „dělání“ i „rozvolňování“ genderu. Text knihy vychází z analýzy kvalitativního sociologického výzkumu, do nějž byly zahrnuty jak rodiny, kde jeden z rodičů vydělával výrazně více než ten druhý, tak rodiny s relativně vyrovnanými příjmy rodičů. Výzkum se týkal také rodin praktikujících střídavou péči, neboť sdílení živitelských i jiných povinností v tomto typu rodinného uspořádání se u nás doposud nevěnovala výzkumná pozornost.

Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvím a péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni. Věnují proto pozornost objasnění vzniku, reprodukce a legitimizace sociálních a genderových nerovností v rodinách s různými modely živitelství a pečovatelství. Analyzují rovněž způsob, jakým se různé modely živitelství promítají a jak zpětně ovlivňují významy přikládané placené a neplacené práci, životním šancím a možnostem uplatnění, volnému času či životní spokojenosti apod. Cílem jejich analýzy je přispět k objasnění konstrukce genderu a genderových vztahů v rodinách s dětmi předškolního či školního věku z perspektivy „dělání“ i „rozvolňování“ genderu. Text knihy vychází z analýzy kvalitativního sociologického výzkumu, do nějž byly zahrnuty jak rodiny, kde jeden z rodičů vydělával výrazně více než ten druhý, tak rodiny s relativně vyrovnanými příjmy rodičů. Výzkum se týkal také rodin praktikujících střídavou péči, neboť sdílení živitelských i jiných povinností v tomto typu rodinného uspořádání se u nás doposud nevěnovala výzkumná pozornost.

Publikace se věnuje problematice akademické mobility, konkrétně dlouhodobým zahraničním stážím v počátečních fázích akademické dráhy. Formou rozhovorů přibližuje zkušenosti vědců a vědkyň z přírodních, sociálních a humanitních věd z pobytů v zahraničních vědeckých institucích. Publikaci otevírá teoreticko-empirická studie, která zasazuje osobní výpovědi vědců a vědkyň do kontextu odborných studií i vědních politik a přináší analýzu hlavních témat, která se objevovala v rozhovorech. Úvodní kapitola se soustředí na způsoby získávání zahraničních stáží, akademické kultury internacionalizovaných akademických pracovišť, otázky spojené s kombinací osobního a profesního života v pohybu a na návrat do českého akademického prostředí. Publikace vychází z projektu rozhovorů Vědci a vědkyně v pohybu.