Jan Wintr Livres

Učebnice ústavního práva České republiky je určena jak studentům různých typů škol, tak i všem zájemcům o české ústavní právo a politiku. Snaží se české ústavní právo nejen popisovat, ale především ukazovat smysl jeho principů a pravidel, vysvětlovat a zdůvodňovat. Čtvrté vydání promítá do textu změny, ke kterým v ústavním právu došlo za poslední tři roky, mj. v oblasti shromažďovacího práva, střetu zájmů, financování politických stran i volebních kampaní, přibyly významné nálezy Ústavního soudu ČR k právu podnikat, ochraně soukromí, zákazu diskriminace či právu na samosprávu a do vývoje práva Evropské unie zasáhl brexit a migrační krize.

Podle ústavy je soudce vázán zákonem. Co to ale v praxi znamená? Právní věda odkazuje na čtyři metody interpretace práva: jazykovou, systematickou, historickou a teleologickou. Kniha Jana Wintra podrobně pojednává o každé z těchto metod, přičemž současně ukazuje, jak jsou tyto metody dnes používány v praxi české justice. Autor ve své analýze dospívá k systému 49 vzájemně provázaných interpretačních zásad. Kromě toho se kniha prezentuje také historii interpretace práva, stejně jako názory české i zahraniční právní vědy a praxe na pravidla přednosti mezi jednotlivými interpretačními metodami.

Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 2010–2021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce. Na základě studia jednacích řádů a praxe fungování německého a rakouského parlamentu, jakož i obecnějších teoretických poznatků o parlamentech autor doporučuje provést re-formu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná reforma by měla posílit efektivitu sněmovního jednání a odolnost vůči obstrukcím a zároveň lépe umožnit opozici na-stolovat její témata a přispět k atraktivnější podobě parlamentní debaty. Kniha zohledňuje také fungování parlamentů za pandemie Covid-19, rozhodování soudů o parlamentních otázkách a některé aspekty práce českého Senátu.

Lisabonská smlouva a její ratifikace jsou předmětem rozsáhlých veřejných, politických i odborných polemik. Proto Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra ústavního práva uspořádala dne 13. února 2009 vědeckou konferenci na téma Relace Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku České republiky, na níž probíhala diskuse zejména nad nálezem, ve kterém se Ústavní soud ČR poprvé zabýval kompatibilitou sjednané mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem v průběhu její ratifikace. Český Ústavní soud navíc při této své premiéře posuzoval právě Lisabonskou smlouvu, která je svým rozsahem a strukturou (novelizace dvou zakladatelských smluv ES) mezinárodní smlouvou naprosto výjimečnou. Výstupem konference je předkládaná publikace, do níž přispělo téměř třicet jejích účastníků. Mezi nimi nalezneme předsedu Ústavního soudu ČR P. Rychetského, místopředsedu P. Holländera či soudce V. Güttlera. V diskusi dále promluvili děkan pořádající fakulty prof. A. Gerloch, dále prof. J. Filip, prof. K. Klíma, doc. J. Kysela, dr. E. Bárány a další četní představitele právní teorie i praxe.

Chtěli jste vědět, co znamená, že návrh zákona přešel do druhého čtení? Nebo že politická strana kladla obstrukce projednání návrhu zákona? Jan Wintr ve své knize pojednává nejen o procesu vzniku zákonů, ale také o prostředí a lidech, kteří ho formují. Poutavou součástí textu jsou stenografické záznamy z jednání obou komor parlamentu, v nichž jsou zachyceny jak tradiční parlamentní praktiky, tak i nechvalně známé projevy mediálně proslulých postav stávající i dřívější politické scény (Sládek, Rath, Zeman, Topolánek, Klaus ad.). Kniha je proto také ohlédnutím za činností českého parlamentu v uplynulých dvaceti letech.

Sborník se zabývá tématem politických práv a jejich limitů, které se v nedávné době stalo velmi aktuálním například v souvislosti s diskusemi o podobě voleb či pokud jde o judikaturu ke zneužívání politických svobod (pochody neonacistů, rozpuštění Dělnické strany apod.). Původní zákonná úprava většiny těchto práv záhy po listopadu 1989 reagovala na předchozí dobu nesvobody a zavedla velmi liberální režim jejich výkonu, který je od té doby postupně zpřísňován v návaznosti na konkrétní problematické případy. Zatím však stále nebyla nalezena optimální rovnováha mezi ústavními zárukami politických svobod a nástroji proti jejich zneužívání. Vnitřně se člení do několika částí, které pokrývají zejména volby a volební právo, přímou demokracii a její prvky a obsah a rozsah klasických politických svobod. Jednotlivé příspěvky rozebírají např. neúspěšný pokus o zavedení bonusu pro vítěze a srovnání s vybranými zahraničními modely volebních systémů, možnost snížení věkové hranice nebo zavedení kvót pro zastoupení žen či e-votingu, prvky přímé demokracie včetně možnosti odvolání z funkce (recall), různé přístupy ke svobodě projevu apod.

Současná konstitucionalistika se zaměřuje především na zákonodárnou moc, avšak výkonná a soudní moc mají zásadní význam pro řešení politických, hospodářských a sociálních problémů a ochranu základních práv a svobod před zneužitím moci. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli věnovat výkonné a soudní moci jedenáctému a dvanáctému ústavněprávnímu semináři, jehož nejlepší studentské příspěvky tvoří tento sborník. Sborník je rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na výkonnou moc a její složitý systém, který zahrnuje prezidenta, vládu, ministerstva, správní úřady, územní a profesní samosprávy, ozbrojené síly a další subjekty, včetně soukromých osob a korporací, na něž byl přenesen výkon veřejné správy. Tento systém odráží snahu o kompromis mezi demokratickou legitimností, odborností, nezávislostí a hospodárností, avšak v praxi se objevují vážné pochybnosti o jeho efektivitě. Druhá část se soustředí na justici a spravedlivý proces. Příspěvky se zabývají hledáním optimální struktury soudní správy a rolí soudců. Nezávislé soudnictví je klíčové pro zajištění práv na soudní ochranu, přičemž se diskutují základní práva jako právo na spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na projednání bez průtahů. Taktéž se probírají teoretické otázky týkající se závaznosti judikatury a její publikace.

Sborník, který vyšel u příležitosti 30. narozenin doktora Marka Antoše. Obsahuje příspěvky z ústavního soudnictví, evropské integrace, základních práv a svobod atd.

Tento sborník obsahuje 14 příspěvků, které zazněly na výjezdním semináři "Volební systémy a volební právo", konaném ve dnech 6. - 9. dubna 2006 v Peci pod Sněžkou. Studenti PF UK se ve svých příspěvcích zabývají volebními systémy obecně, ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Itálie, Polsko) a zvláště v České republice, dále volební povinností, korespondenčním hlasováním, právní úpravou volební kampaně a financováním politických stran, volebním právem žen a soudní kontrolou voleb. Příspěvky studentů i popis týmové práce nad návrhy reformy českého volebního práva obsahují nové a zajímavé nápady, přístupy a argumenty, které snad přispějí k ústavněprávním a politologickým diskusím nad volbami, volebním právem a volebními systémy.