Autoři se věnují tématům, která se u nás v odborných článcích a na konferencích sice diskutují, ale exaktních dokladů a přehledových prací mají čeští čtenáři k dispozici velmi málo. Po obsahové stránce jde o velice užitečnou a originální práci, která poskytuje poznatky o málo prozkoumaných stránkách pracovní činnosti českých učitelů základních škol. Vynikající je, že práce se opírá nejen o značný počet teoretických publikací, domácích a hlavně zahraničních, ale také o původní empirický výzkum autorů.
Praktická příručka provází čtenáře výzkumem od prvního nápadu až k sepsání výzkumné zprávy. První část věnuje autor základním metodologickým otázkám kvalitativního výzkumu, který postupuje od návrh projektu přes sběr dat k analýze a sepsání výzkumné zprávy. Kniha probírá použití základních metod, jako jsou zakotvená teorie, případová studie či biografie. Analýze, jako nejnáročnější části výzkumu, je věnován největší prostor. Další část se zabývá pěti kvalitativními pedagogickými výzkumy, které byly nedávno realizovány v ČR. Ty mají čtenáři dát představu, jak výzkum vypadá v praxi. Kniha je srozumitelným úvodem pro studenty pedagogiky a sociálních věd.
Kniha je věnována fenoménu humoru ve školním prostředí. Přináší výsledky původního empirického výzkumu, v němž jako datový zdroj slouží písemná vyprávění žáků a učitelů popisující jejich humorné zážitky ze školy. Prostřednictvím narativní analýzy těchto textů jsou zkoumány jednak typické podoby školního humoru, jednak funkce, které humor plní v sociálním životě a vzájemných vztazích žáků a učitelů.
Kniha prezentuje výsledky akčního výzkumu, jehož cílem bylo zavést dialogické vyučování do výuky na druhém stupni základní školy a zavádění změny systematicky zkoumat. Monografii otevírají dvě teoretické kapitoly. První přibližuje ústřední koncept dialogického vyučování jakožto komunikačního uspořádání výuky, jehož cílem je podněcovat myšlení žáků a prohlubovat jejich porozumění výukovému obsahu. Druhá pojednává o tom, jakým způsobem se učitelé mohou v rámci profesního rozvoje učit proměňovat svoji práci, a to za pomoci videonahrávek vlastní výuky, jejich následné analýzy a reflexe. Těžištěm knihy je výzkumné šetření, v jehož centru stál rozvojový program pro učitele, skládající se ze složky teoretické, zkušenostní a reflektivní. Ve třech kapitolách představujících výsledky výzkumu nejprve ukazujeme, nakolik se učitelům povedlo prosadit změnu a jak ji jejich žáci vnímali. Posléze prostřednictvím mozaiky příběhů učitelů popisujeme přechod od klasického vyučování k vyučování dialogickému a dokumentujeme nejen to, jak se učitelé vyrovnávali se zažitými způsoby svého jednání a s potenciálními problémy, které jim v realizaci dialogického vyučování bránily, ale také ukazujeme schopnosti učitelů reflektovat vlastní výuku. Sedmero kazuistik uzavírá syntéza, která vypovídá zejména o tom, jak obtížné je změnit vlastní jednání, zvláště má-li jít o komplexní a hlubokou proměnu.
RODINNÁ SOCIALIZACE DĚTSKÉHO TELEVIZNÍHO DIVÁCTVÍ.
Proč se děti dívají na televizi?
Jak se před obrazovkou chovají?
Kdo televizi zapíná?
Je podle rodičů televize dobrá, nebo špatná?
Existuje v rodinách s malými dětmi mediální výchova?
Tato kniha na základě výsledků empirického výzkumu podává plastický obraz toho, co se v rodinách s předškolními dětmi odehrává ve chvílích, kdy děti usedají před televizní obrazovku. Ukazuje, jak rodiče - záměrně i nezáměrně - učí své děti dívat se na televizi.
Tato publikace je určena především bakalářským, magisterským a doktorským studentům na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU jako studijní opora. Kapitoly tvořící text knihy jsou zaměřeny na jeden metodologický přístup ke zkoumání reality v pedagogických vědách: a to kvalitativní přístup. Kvalitativní přístup definujeme jako proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubovkých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka provádějících kvalitativní výzkum je za pomoci celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. Publikace vychází díky podpoře Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR jako součást projektu Kvalitativní vázkum v pedagogických vědách: posílení profesních kompetencí absolventů (registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.2.15.1./0153). První polovina publikace se věnuje metodologii kvalitativního přístupu, zatímco druhá je složena z realizovaných kvalitativních výzkumů v pedagogických vědách.
