Pavlína Springerová Livres

Předkládaná publikace se věnuje v českém prostředí nepříliš známému sporu o Západní Saharu, jenž započal v roce 1975, kdy původně španělskou kolonii anektovalo sousední Maroko. Navzdory skutečnosti, že se na počátku 90. let minulého století podařilo ozbrojenou fázi konfliktu s pomocí mezinárodních organizací ukončit, zůstává celý spor doposud nevyřešen. Hlavním cílem předkládané knihy je nabídnout čtenáři co nejkomplexnější a analytický pohled na západosaharskou problematiku, resp. na západosaharsko-marocký konflikt ve všech jeho vývojových etapách. Práce se věnuje transformaci konfliktu ve vztahu k mezinárodnímu prostředí a jednotlivým, ať už přímým či nepřímým aktérům. Mezi přímé aktéry patří také státy (případně hnutí), které aktivně participovaly na neúspěšném "dekolonizačním řešení" (Španělsko) nebo poté na otevřeném válečném konfliktu (Maroko, Mauretánie a Fronta Polisario). Nepřímí aktéři se do bojů přímo nezapojili, nicméně pro dynamiku konfliktu je jejich aktivita velmi důležitá. Kniha dále rozebírá dopady sporu na potenciální kooperaci v rámci samotného maghrebského regionu a řešení západosaharské problematiky z pohledu mezinárodního společenství. Text neanalyzuje pouze samotný vývoj konfliktu a vztahy mezi znepřátelenými stranami, ale i vlivy mezinárodněpolitické či geopolitické, čímž mj. reflektujeme měnící se podstatu tohoto sporu po rozpadu bipolárního světa.

Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy. Tato kniha předkládá první komplexní analýzu vývoje a činnosti moravistického proudu v období mezi lety 1989 až 2005. Důraz je kladen zejména na nejvýznamnější moravistický subjekt Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko a jeho nástupnická uskupení. Opomenuta však nezůstává ani paralelní linie vývoje sledující ostatní moravistické strany a hnutí a jejich mnohdy komplikované vzájemné vztahy. Práce se soustředí především na pojmenování důvodů polistopadového nárůstu moravismu, rozbor klíčových aktivit subjektů hájících moravské zájmy a analýzu moravistických postojů vůči konkrétním akcentovaným tématům, jako byly např. státoprávní ideje, názory na ne/existenci moravského národa či vztah k EU. V neposlední řadě kniha rozbírá příčiny úpadku tohoto politického proudu, jenž v roce 1996 definitivně ztrácí parlamentní zastoupení a v následujících letech marně usiluje o návrat na politickou scénu.