Tomáš Zima Livres

Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Kniha představuje národního hrdinu Filipín, José Rizala, jako významného očního lékaře. Vydala 1. lékařská fakulta UK v Praze.

Monografie je určena nejen pregraduálním a postgraduálním studentům, ale všem lékařům, kteří užívají laboratorní vyšetření. Kniha obsahuje kromě známých, řadu desítek let používaných testů a analytů také moderní postupy včetně molekulárně biologických. Jsou uváděny racionální přístupy k diagnostice řady onemocnění s přihlédnutím k často zmiňované medicíně založené na důkazech a možnostem použití metod u nás. Kniha zahrnuje ve 39 kapitolách laboratorní diagnostické metody ve většině lékařských oborů s rozdělením na obecné popisy jednotlivých analytů, ale též i na popis vyšetřovaných postupů u jednotlivých nemocí a syndromů. Za cenné je možno považovat vazbu laboratorních vyšetření k podstatě metabolických pochodů za fyziologických i patologických podmínek, při akutních, subakutních a chronických stavech. Jsou též stručně zmíněny obecné podmínky odběru biologického materiálu, změny laboratorních parametrů v pediatrii a geriatrii, jakož i principy laboratorních metod. Prakticky užitečné jsou rovněž referenční hodnoty laboratorních metod.

Někdo zná Tomáše Zimu jako lékaře, další si jej vybaví coby děkana 1. lékařské fakulty UK, snad nejznámější je jako úřadující rektor Univerzity Karlovy; někteří vyznavači golfu znají pro změnu Tomáše Zimu golfistu, svoje jméno má i v kulinářských kruzích. Ve skutečnosti je ovšem profesor Tomáš Zima pouze jeden muž - lékař, špičkový vědec, úspěšný manažer, vynikající organizátor a člověk mnoha různých koníčků a zájmů. Jaká byla jeho cesta k medicíně? Jak se řídí odborný ústav, lékařská fakulta a celá Univerzita Karlova? Jaké má naše nejstarší a největší vysoké učení jméno ve světě a jakou hraje současný rektor roli v integraci evropského školství? A k tomu všemu - jaký je Tomáš Zima v soukromí? Jak jej vidí jeho učitelé, kolegové, rodina a přátelé? Co všechno má rád a co ho štve? Co by rád změnil? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá kniha Lékař zdravého rozumu. Nemá ambici být bilančním pomníkem a vznikala téměř „v poklusu“; Tomáš Zima je totiž v pětapadesáti letech stále v pohybu, připraven i nadále ovlivňovat a glosovat dění nejen ve svém oboru, v medicíně, ale i ve společnosti, všude kolem nás, a posunovat věci efektivně kupředu.

U příležitosti stého výročí vzniku československé a české státnosti, které připadá na letošní rok, jsme oslovili vybrané velvyslankyně a velvyslance s prosbou, zda by nám neodpověděli na několik otázek. Šestnáct diplomatů, absolventů Univerzity Karlovy, vzpomíná na své rodinné kořeny, studijní léta na Univerzitě Karlově, na počátky svého diplomatického působení i na spolupráci s univerzitou v pozici velvyslance a velvyslankyně. Je to velmi zajímavé vyprávění výrazných osobností několika generací, které v posledních letech pracovaly anebo v řadě případů ještě pracují pro naši zemi v zahraničí a které se nijak netají tím, že jejich základní „výbavou“ pro působení v diplomacii byla studia na Univerzitě Karlově.

V roce 2016 Univerzita Karlova oslavila sedm set let od narození svého zakladatele, římského císaře a českého krále Karla IV. Při této příležitosti proběhla na univerzitní půdě i jinde řada akcí a slavnostních událostí, které chce tato publikace připomenout a zachovat – slovem i obrazem – pro další generace studentů a učitelů naší alma mater. Oslavy zahájilo tradiční setkání členů akademické obce UK u příležitosti výročí založení univerzity v dubnu 2016. Mezi nejvýznamnější akce samotného „karlovského týdne“ v květnu pak náleželo slavnostní shromáždění akademické obce a představitelů veřejného života ve Velké aule Karolina, setkání rektorů evropských i světových univerzit a podpis tzv. Pražské deklarace, udělení Mezinárodní ceny Karla IV., mezinárodní odborná konference ad.