Sbírečka, kterou držíte v rukou, vznikala ve velice dlouhém časovém období, první veršíky jsou přes dvacet let staré. Některé (je to těch „pět básniček pořád dokola“, jak říká jeden z jejich hrdinů) otiskly Literární noviny, nebo vyšly v almanachu Uprostřed průmyslové noci (Větrné mlýny), který v roce 1983 sestavil s pomocí autorky J. A. Pitínský.
Ukázky z tvorby nekonformních autorů, kteří ve své době stáli stranou oficiálního proudu poezie a neměli možnost publikovat.
Příběhy jihomoravských disidentů v 70. a 80. letech 20. století O českém disentu vyšla již řada knih i studií. Většinou se však jednalo o pohled historiků a v centru pozornosti stála pražská skupina chartistů. Kniha Jany Soukupové nabízí jiný pohled. Cíleně mapuje situaci disentu v Brně a na jižní Moravě a její reportáže-portréty vycházejí z autentických vzpomínek samotných aktérů. Příběhy disidentů vytvářejí plastický obraz moravských opozičních aktivit v době normalizace a ukazují, že zde vyrostla řada osobností, které pak v mnoha oblastech ovlivnily i polistopadový vývoj u nás. Kniha je specifická i tím, že autorka sama byla součástí tohoto hnutí, což jí umožňuje pohlížet na jednotlivé aktéry i události zevnitř. Čtenáři se zde setkají s příběhem Jaroslava Šabaty, Petra Cibulky, Evy Trúdy Vidlařové a mnoha dalších, stejně jako se studentskými či kulturními protirežimními aktivitami, brněnskou hudební novou vlnou, Ochotnickým kroužkem i koncertem zpěvačky Nico v brněnském hospodském sálku. Příběhy jihomoravských disidentů vycházely původně jako seriál v deníku MF DNES. Čtenářský ohlas byl tak velký, že se autorka rozhodla zpracovat je do knižní podoby.
Nové vydání úspěšné učebnice analyzuje chování a rozhodování jednotlivých mikroekonomických subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Vysvětluje interakce jednotlivých subjektů a trhů i důsledky rozhodnutí státních orgánů na aktivity spotřebitelů a firem. Nově jsou zpracovány zejména kapitoly věnované chování firmy a formování poptávky, rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika a trhům výrobních faktorů. Učebnice obsahuje nejen výklad standardní mikroekonomie, ale i nové, alternativní přístupy k této oblasti.
Brno je jediné město, které za Husáka nabízelo kariérní možnosti pouze členům KSČ. Na druhé straně se však rozvíjel život těch, kteří usilovali o osobní svobodu, což tato kniha zachycuje v celé své rozmanitosti. Autorka, která mnohé z uvedeného zažila, přináší vzpomínky na brněnské hospody, máničky, kulturní aktivity a známé postavy. Oživuje události a fenomény doby, jako jsou brněnské volby, kolejní život, večírky a nezávislá kultura, a specifické lokality jako výstaviště, Kamenku, Svoboďák či Prygl. Kniha, doplněná desítkami dobových fotografií, vznikla na základě populárního seriálu v deníku MF DNES. Ludvík Vaculík tvrdí, že v dětství jsme mohli zažívat jen to, co bylo k dispozici, což platí i pro nás, kteří jsme vyrůstali za normalizace. V Brně se vítalo každé volné společenství, akce či nesehnatelná deska, což je dnes už vzácné. Na druhé straně lidé trpěli za své názory a jejich děti nemohly studovat na vysněných školách. Obecná lež, která ničila životy, zejména během voleb, byla ohavná a zhoubná. To vše se odehrávalo v našem jediném mládí, které už nikdy nebudeme mít.
Pro inženýrské studium. Publikace není koncipována tak, aby umožnila pochopení základních otázek mikroekonomie bez předběžného hlubšího studia; neobsahuje zevrubný výklad základních pojmů a souvislostí. Její prostudování má pouze umožnit utřídění a zopakování poznatků získaných předchozím studiem.
Jak to všechno doopravdy bylo a je. Hradčanská kauza Marty Chadimové.
Básnická prvotina mladé autorky se zamýšlí nad touhou po nalezení životní pravdy a nad čistými lidskými vztahy.
Knížka z životního období autorky, které prožila v Řecku.„Ty se máš,“ říkává sem tam někdo z milovníků turistických a historických krás téhle úžasné země. „Romantická víska kousek od rodiště Aristotela. Slunce, moře a syrtaki!“ Takže jen pro upřesnění: Syrtaki jsem tančila několikrát u rádia. Funguje to jako lék proti klaustrofobii z domku s výběhem na zahrádku obklopenou dalšími domky plnými špehů, kteří by hlásili moje vykročení z brány spolehlivěji než filmový vězeňský náhrdelník. K moři se dostávám průměrně jedenkrát za tři až sedm dní za opravdu neskutečně romantických okolností. Zpravidla v souvislosti se začátkem nového života. Tomu předchází mezinárodní hádka, po které se definitivně rozhodnu ukončit spolupráci s řeckou stranou a za Jižanova vzteklého povzbuzování naplním jeho automobil svými kufry.
