Ticho Livres

Pokračování Hochů od Bobří řeky začíná tam, kde skončila první kniha, tedy v Rokli úmluvy. Je těžká doba, různé spolky jsou zakazovány, a Hoši od Bobří řeky nevědí, co s nimi bude. Rikitan jim přináší novou třináctku bobříků, dalších zkoušek, daleko těžších než těch předchozích. Hned jim prozradí prvního a posledního z nových bobříků. Poslední je velmi těžký a nebezpečný, hoši musí vydržet v této těžké době zůstat ve sdružení. Přes všechny zákazy Hoši pokračují v činnosti, schází se, chodí na výpravy a loví bobříky. Ztrácí klubovnu U Modrého hroznu, hledají po celé Staré čtvrti a jednou, když Jiřík s Vilíkem jsou pronásledováni Přístavními povaleči (skupina nepřátel Hochů od Bobří řeky), naleznou Strašidelnou věž. Zjistí, že by byla dobrá jako klubovna a rozhodnou se, že se tam usídlí... 4. vydání – dotisk v roce 2001

V jednom městě je park. V tom parku je jeden zapomenutý kout. Roste tam starý košatý dub a stojí lampa. I ta je zapomenutá. A ve svitu lampy žijí malí Lampálové. Jejich Lampálie leží v místech, kam dopadá svit lampy a ani o fous dál. Jednoho dne se však stane něco zvláštního. Lampa zavrčí, zaprská, zabliká. Jen na chvilku, přesto si všichni uvědomili blížící se nebezpečí. Jejich lampa může každým dnem zhasnout! Statečná Lampálice Zoja se tak vydává na hřbetu ježka Bodlinky pro novou žárovku. Dobrodružné vyprávění pro začínající čtenáře je plné napínavých situací i veselých příhod. Zoja se setkává s dětmi, kteří se s ní pustí do hledání nové žárovky pro Lampálii. Jak dopadne střet s netopýrem? Kdy mají Lampálové den a kdy noc? Co ukrývá tatínkova kůlna? A kde vlastně Lampálie leží? Kniha vychází v projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka.

Na konci roku 1989 byl mráz, který zalézal za nehty. Přesto byly ulice českých a slovenských měst plné lidí, kteří už měli plné zuby komunistické diktatury. Jak tyto společenské kotrmelce a dobu plnou elektrizujícího napětí i prvních svobodných nádechů po mnoha letech vnímá parta desetiletých dětí? Jak revolucí žije jejich malé sídliště na okraji malého okresního města? Kde sehnat trikoloru? Proč se už učitelům neříká „soudruhu“? A kdo je to ten Havelnahrad?

Městečko Kytice na první pohled vypadá jako typické místo v moravských Sudetech. Nikoho nezajímá a většina lidí o něm ani neví. Vše skončí ve chvíli, kdy se stane svědkem děsivé události, která zahýbe celou zemí. Novináři, kteří přijeli sepsat reportáž, však netuší, že jde jen o vrcholek ledovce. Hluboko ukryté zlo se probouzí a věci se dávají do pohybu směrem, jaký si nikdo nepřeje. Tajemství vyplouvají na povrch a důsledky na sebe nenechají dlouho čekat.