Jiří Kubeš Livres

Jedním ze stěžejních témat, které se stále řeší, byla, je a bude výchova a vzdělání šlechty v raném novověku, jež pomohla urozeným udržet jejich výsadní postavení. Právě ve výzkumu tohoto tématu spatřují historici poprávu klíč k pochopení specifického šlechtického myšlení a chování, respektive ke konstrukci jejich stavovské identity, jež byla založena na neustálém zdůrazňování vlastní sociální výjimečnosti, propracovaném systému odlišnosti od ostatních sociálních vrstev a kulturní hegemonii. Urození měli na osvojení norem a způsobů chování svého stavu přibližně prvních dvacet let svého života, jednalo se tedy o postupný proces, jenž vrcholil během tzv. kavalírských cest. Jednou z klíčových otázek této práce je, zda se v důsledku těchto procesů postupně měnila i kavalírská cesta, zda musela znovu a znovu připravit mladé šlechtice na všechny společenské novinky, aby i oni dokázali obhájit či dokonce rozšířit výjimečné postavení svých předků ve stále se proměňujícím světě.

V rukou držíte první moderní českou práci o císařské diplomacii v 17. a 18. století, která vznikla jako výsledek spolupráce předních odborníků na dějiny raného novověku. Jejich úkolem bylo sestavit obraz fungování diplomatické sítě ve složité době, kdy se zvyšovaly nároky na zastoupení a kdy bylo nutné komplikovaně vyjednávat o aliancích proti nepřátelské Francii a Osmanské říši. Text knihy vás provede napříč Evropou a představí císařovy diplomaty, kteří museli být urození, bohatí a vzdělaní, aby mohli vyjednávat s ostatními panovníky a dlouhodobě působit u jejich dvora. Otevře se tak před vámi svět šlechtických diplomatů v celé své šíři i pestrosti.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

První vydání knihy, která se dočkala v následujících letech dalších sedmi vydání. Majiteli knihy se během osmi let se stalo již na 40 tisíc tvůrců stránek a publikace sama se stala v oboru legendou, jaká nemá na domácím poli obdobu – a nebojme se říci, že je unikátní i světově.

Český šlechtic a válečník, Jindřich Hýzrle z Chodů (1575-1665), prožil svůj život na panovnických dvorech, cestách západní Evropou a bojištích turecké a třicetileté války. O svých četných zážitcích a dobrodružstvích zanechal zprávu v podobě bohatě ilustrovaných německy psaných pamětí, svérázné kombinaci životopisu, kroniky, cestopisu a vojenského pojednání. Publikace přináší edici jejich originálního znění s paralelním českým překladem, doplněnou o odborné studie k jeho životě a rukopisu pamětí. Formou faksimile je v knize navíc k zpřístupněn i vlastní originál rukopisu.

Sborník příspěvků (nejen) ze 3. adventního kulatého stolu, který se konal na půdě Katedry historických věd FF UPa dne 28. 11. 2005. Jindřich M. Hýzrle z Chodů a jeho poznávací cesta po střední a západní Evropě v letech 1607-1608; Druhá kavalírská cesta a zejména římský pobyt Ferdinanda Augustra z Lobkovic (1675-1676); Deník Ferdinanda ze Schwarzenberku jako pramen historického bádání; Šlechtické vzdělání a cestování a jeho vztah k nobilitaci - to jsou témata některých příspěvků.