Jarmila Hansová Livres

Druhá kniha z edice Památky Unesco nakladatelství Foibos pojednává o nevelké osadě Holašovice, která leží v půvabné krajině jižních Čech nedaleko Českých Budějovic v Šumavském podhůří. Obec Holašovice je příkladem nejzachovalejší jihočeské lidové architektury z 18. a 19. století. Jádro obce tvoří náves, kolem které je soubor 17 statků s typickými štíty ve stylu jihočeského baroka. Památková rezervace Holašovice byla roku 1998 zapsána na Seznam světových památek UNESCO. Publikace Holašovice: Vesnická památková rezervace pojednává o dějinách obce od nejstarší historie až po dnešní stav a současnou památkovou péči. V katalogu jsou podrobně popsána jednotlivá stavení, které doplňují fotografie současného stavu i historické fotografie a plány. Převážná většina usedlostí obce dnes slouží k trvalému bydlení, pouze dvě jsou využity k rekreaci. Bývalý hostinec slouží i nadále svému účelu, v obydlí kováře je dnes umístěn obchod a v kovárně hasičská zbrojnice. Holašovice jsou nejreprezentativnějším a nejzachovalejším příkladem tradiční lidové stavební tvorby a jejich současná podoba dokumentuje vzhled typické jihočeské obce z doby kolem poloviny 19. století s výrazným geniem loci.

Českobudějovický kostel sv. Mikuláše byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., rozšířen byl v závěru 14. století a velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena působivá stanová střecha. Požár v roce 1641 a následná raně barokní přestavba poté zcela změnila vzhled stavby, která se v roce 1785 stala katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze. Kniha je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje dané stavby. Souhrn těchto informací posloužil mimo jiné jako podklad rekonstrukce proměn vnější podoby kostela (znázorněné formou 3D modelů) i jeho vnitřního vybavení. Z archivních podkladů byly rekonstruovány fragmenty příběhů mnoha desítek lidí, kteří měli v různých dobách s kostelem něco společného, a to nejen umělců, stavebníků či kněží, ale i budějovických měšťanů, kteří aktivně spoluutvářeli jeho podobu ve středověku, barokním období, osvícenských časech i v 19. a 20. století. 200 barevných a černobílých fotografií, mimo jiné 3D rekonstrukce podob kostela v jeho jednotlivých stavebních etapách

Trhové Sviny 1280–1520. Interpretace obsažená v této knize je vystavěná na příkladu jednoho z nejvýstavnějších jihočeských pozdně gotických městských kostelů, farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech na Českobudějovicku. Je založena na důkladné rešerši písemných pramenů a rekonstrukci stavebního a uměleckého vývoje kostela a pokouší se rozkrýt sociální předivo, které tuto stavbu i její předchůdkyně doprovázelo od 13. do první poloviny 16. století. Kniha je doplněná velkým množstvím fotografií a rejstříkem. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Opat Bohumír Bylanský přivedl cisterciácký klášter Zlatá Koruna k významnému kulturnímu a hospodářskému rozkvětu v letech před jeho zrušením (1755–1785). Řeholní společenství zde vytvořilo centrum, které navazovalo na středověké a barokní tradice, a zároveň se zapojilo do osvícenského státu. Mezi jeho nejzajímavější aktivity patřilo zřízení inovativní školy pro místní děti, jejíž prostory byly vyzdobeny didaktickými olejomalbami. Tři desítky těchto pláten, které se dochovaly dodnes, nabízejí unikátní pohled do duchovního a každodenního života českého venkova v druhé polovině 18. století. Zaznamenávají detaily domácností, dobové nástroje a řemeslné postupy jako textilní výrobu, lázeňství a stavebnictví. Kniha tyto obrazy zachycuje fotograficky a zkoumá jejich předlohy, stejně jako každodenní fungování klášterní školy a myšlenkový svět opata, jehož názory na společnost jsou shrnuty v obsáhlé stati. Ukazuje, jak byla individuální iniciativa „zdola“ rozmetána státními reformami. Publikace obsahuje 244 barevných a 8 černobílých fotografií.