Jaromír Šlosar Ordre des livres

Autor představuje ve svém fotografickém vlastivědném průvodci beskydské studánky a prameny v kontextu okolní přírody a lidských kořenů v nich.Autor Jaromír Šlosar obdivuje beskydské studánky. Pro jejich vzhled, pro jejich zpěv i chuť. Už dlouho se chystal o nich něco napsat. Není to to tak poetické, tak zajíkavé i melodické jako Hukvaldské studánky Leoše Janáčka. Je to jen jakýsi průvodce studánkami, pokud možno věrný, odpovídající globálním změnám. Kolikrát se mu už stalo, že byl v létě hnán žízní k prameni, který dobře znal, a vody nenabral! O studánkách napsal dřív, než zbude pár kapek na dně. Text je doprovázen fotografiemi.

Kuchařka coby příběh! „…ne že by autor Jaromír Šlosar zůstal cokoli dlužen těžkému a krásnému životu kuchařčinu, bude to však hlavně knížka o babičce, dělné a moudré jako ta od Němcové, zkrátka Babička 2022, dobrá víla regionu, jejímž nářečím mluví, ale žádná fosilie, jaká nerozumí modernímu století dvacátému…“ A co ještě? Recepty! Recepty na vyhlášené babiččiny svatební koláče, recepty na cukroví i třeba jak upéct lehký citrónový nákyp. Zkrátka – Marokánky a jiné básně!

Sbírka haiku se slezskou dikcí o věčných krásách přírody a oddíl čtyřverší, věnovaný pásu dvanácti souhvězdí na nebeské báni, které jsme si podle jejich názvů, jež jim kdysi přidělil římský básník a politik Ausonius, zvykli označovat jako zvířetník. I zde Jaromír Šlosar volí úspornou, leč hutnou formu básnického vyjádření. Sám autor si v závěru knihy povzdychne: „Kéž by těch pár veršů mělo sílu zastavení jako panáček lahodné slivovice!“

Zimní příběh dvou kamarádů v horách s velkými šelmami. Ze zdánlivé idyly na lovecké chatě se stává detektivka. Kdo zabil rysa ostrovida? Teď už to není hra. Dva kluci proti hromotlukovi ze zeleného subaru.

Formou deníkových záznamů Jaromír Šlosar zachycuje přírodní krásy a život v průběhu čtyř ročních období v jeho milovaných Beskydech a Pobeskydí. Při líčení proměn krajiny v jednotlivých částech roku postihuje nejen jejich charakteristické rysy, ale i změny v chování rostlin a zvířat, jako vnímavý pozorovatel na svých toulkách přesvědčivě nalézá poezii krajiny, přírody i lidských příběhů, tedy to, co smyslům a hlavně duši uspěchaného turisty zůstává skryto.

V lyrickoepické básnické skladbě Gorolina autor vzdává hold Beskydám. Veršem se vyznává ze své lásky k pohoří, kterou v sobě nosí od dětství, a možná ještě daleko dřív. Průvodcem na pouti horami je mu krkavec. Spolu se setkávají s divokou přírodou, legendárními kopci i výletnickými místy, s často tragickými lidskými příběhy z minulosti Beskyd, ale i s lidovou písní a tradicemi

Kouzelná knížka Strážkyně pokladu, s podtitulem magické rozprávky ze Zadních hor, představuje dvanáct pohádkových příběhů pro rodiče s dětmi a mladší školní věk. Tak jako kdysi K. J. Erben, B. Němcová či J. Š. Kubín chodili nejrůznějšími kouty naší země a zapisovali (často i dotvářeli) lidové pohádky, prochodil Jaromír Šlosar své milované Zadní hory v Beskydech a posbíral tucet rozprávek s nádechem tajemna, které nechává vyprávět babičku malé vnučce Maryšce. Magické příhody s vodníky, světlonoši, vílami, ukrytými poklady i Smrtí Jaromír Šlosar zasadil do jednoho roku v čarokrásné beskydské přírodě. Vyprávění doprovázejí neobyčejně půvabné barevné ilustrace malířky a učitelky Radmily Holubcové (mj. ilustrovala Čítanku pro 4. ročník ZŠ).

Lyrika nebývá v dnešním přeuspěchaném světě tou nejčastěji se vyskytující bylinkou. A přece již Goethe dobře věděl, že právě ona dokáže zachytit „na malém prostoru celý svět“. Šlosarova sbírka, přísně komponovaná v sledu jednotlivých ročních období, postihuje především vztah člověka a přírody. „Jeho malé básně přírodní lyriky, spředené poletujícími motivy, nenápadnými aliteracemi a jinými vnitřními souzvuky, mají úžasnou moc otvírat nám uši ohlušené uřvanou ulicí a očím oslněným lesklými barevnými cetkami navracet dar vidění,“ konstatuje autor doslovu Milan Blahynka. Šlosarův básnický cyklus organicky doplňují barevné makrofotografie přírodních motivů. Jsou dílem Aleny Pončové.

Cesta jako mariánka je knihou výletní, skoro by se chtělo říci poutní, neboť kam nás autor zavede, probíhá poetická mše smyslových vjemů a doslova gurmánských počitků z vnímaného. Vaječina z čerstvých hub a vůně nezbytného presa jsou toho příkladem. Autor nás ve své cestovní kuchařce provází beskydskou přírodou, jež tvoří hutný základ naložený ve směsi italských cestovních zážitků, navrch ochucený postřehy z pobytu na Maltě. V Šlosarovi se snoubí cosi z Tomečka, cosi z Pavla, reportáže z italských cest mohou připomenout Čapka. Opojnost naznačená již v titulu knihy na nás dýchá z každého odstavce - stačí jen kouř slov přijmout a delší než malou chvíli v sobě zadržet. Dojde tak zprostředkovaně ke spojení s krásou, která nás na cestách obklopuje, a kterou možná z přemíry všední střízlivosti nejsme s to zplna procítit. Šlosar je zkrátka malíř chutí a vjemů, který z krajiny vykrajuje pro čtenáře ty největší lahůdky. Přesvědčte se, že i láska k přírodě prochází žaludkem.