Max Ščur Livres

Malá čítanka radikálního buddhismu je v Čechách, zahlcených ezoterickým brakem, první publikací svého druhu. Přibližuje čtenářům teoretické a historické základy současného sociálního a ekologického buddhismu na Západě i v Asii, kde je buddhismus takzvaně „doma“. Na příkladu odborných studií (Bondy, Fromm, Shields, Victoria) i vlastních textů angažovaných buddhistů (Učijama, Har Dajal, Ambedkar, Snyder, Cafard, Levine) dokládá bytostnou neslučitelnost buddhistické filozofie s ideologií „reálného kapitalismu“ a naopak hledá styčné body mezi buddhismem a anarchistickým myšlením.

Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem. Jako bonus příloha básní-pamfletů obnažující některá nehezká místa na těle soudobé české literární kritiky a kunsthistorie.

Rejstřík sbírky Arytmie sahá od osobních vzpomínek a drobných každodenních postřehů po kritické reflexe současných společenských jevů. Ščur je básník živé imaginace, nicméně realita je v jeho textech vždy fyzicky, hmatatelně přítomná. „Ščurova poesie je bohatá a mnohovrstevná, od mélického verše se vyvinula k volnému, přiblížila se i k surrealismu… Jako u všech opravdových básníků spočívá jeho jedinečnost a objevnost v pozornosti k nejkonkrétnějším reáliím a vjemům a v jejich přehodnocení osobní imaginací.“

Krátká próza Kulturtréger je druhou česky vydanou knihou běloruského básníka a prozaika Maxe Ščura (básnická sbírka Modus bibendi vyšla v roce 2012 také v Nakladatelství Petr Štengl). Co do obsahu jde o příběh v podstatě až banální - neřeší se nic většího ani nic menšího než první lásky a sebehledačství mládí - nebýt ovšem kulis běloruské diktatury, které mimoděk pronikají i na vysněný Západ, tj. do Holandska, kam se hlavní hrdina Singer vydává s univerzitním pěveckým sborem. Síla Ščurova textu je - spíše než v příběhu a v postavách, které jsou na malém prostoru spíše načrtnuty, než aby se stačily skutečně rozvinout - ve stylové lehkosti a dynamičnosti a v autorově schopnosti smát se a ironizovat, ale ve chvíli, kdy je potřeba, nemilosrdně tnout do živého.

Většina básní první Ščurovy sbírky převedené do češtiny je ovlivněna emigrací, hledáním "druhého domova", ale i ozvuky dřívějšího života ve vlasti . Rozsah Modu bibendi je však mnohem širší, a jeho nedílnou součást tak (vedle textů reflexivních) tvoří i básně charakteristické nadhledem až lehkovážností (b. Běloruský slečnám) nebo básně angažované, vznikající z přirozené potřeby komenovat dění ve vlasti.