Pavel Řezníček Livres

Surrealistická, imaginativní próza vydaná poprvé ve Francii s předmluvou Milana Kundery v roce 1982. Černá, apokalyptická vize, ale ne zcela depresivní. U nás mohla vyjít až po revoluci, stejně jako ostatní Řezníčkovy texty.

Antologie je sestavena z básnických textů šestadvaceti současných českých (a jednoho slovenského) autorů, kteří se hlásí k aktuální tvůrčí bázi surrealismu. Kniha je uvedena zasvěcenou studií šéfredaktora časopisu Analogon Františka Dryjeho a je sestavena ze dvou částí: v první, kterou redigoval František Dryje, se představuje šestnáct autorů členů Skupiny českých a slovenských surrealistů, mezi jinými Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Alena Nádvorníková, Albert Marenčin a další, ve druhé části (redakce Pavel Řezníček) je zastoupeno deset solitérních tvůrců, kteří s uvedeným okruhem volně spolupracují či rozvíjejí aktivity surrealismu blízké (Karel Šebek, Jan Řezáč, Jan Gabriel aj.). Kniha obsahuje medailonky všech autorů (biografická a bibliografická data, charakteristika tvůrčího přínosu) a je doprovozena ukázkami z výtvarné produkce výtvarníků surrealistického okruhu.

Básník Pavel Řezníček odešel do jiného světa na podzim roku 2018. Jeho verše trvají v tomto světě a stojí za to je číst. Jeho básně jsou tu pro ty, kdo ho znali a vzpomenou si nad nimi na autorovy výtržnosti i na výbuchy obraznosti, které přišla-li ta správná chvíle, vystřelovaly z jehomysli do noci jako roje meteorů. Řezníčkovy básně jsou tu ale (a možná především) i pro ty, kdo o jejich autorovi jen slyšeli, či dokonce vůbec nikdy neslyšeli: jistě nad nimi užasnou. V roce 2022, v němž vychází tento stručný, ale o to působivější výbor z jeho poezie, by básník oslavil osmdesáté narozeniny.

Román. Památce Karla Šebka. Román českého surrealistického autora. Autor zde zmiňuje a reflektuje některé skutečné osobnosti i děje.

Reprezentativní výbor z celku básnické tvorby Pavla Řezníčka , tj. z let 1966 - 2007. Do knihy jsou zařazeny jak texty vybrané z oficiálně vydaných knížek, tak texty z tisků bibliofilních, polooficiálních a rovněž z rukopisů. Kniha vychází u příležitosti autorových 65. narozenin.

Básně Joyce Mansourové jsou napsány mezi dvojími dveřmi, mezi dvěma dostaveníčky, v zadním sále kavárny, v koupelně nebo v nádražní čekárně jsou napsány automaticky, tak jako byly napsány některé z nejlepších surrealistických básní, v onom zázračném stavu roztržitosti, který napomáhá volným asociacím, krátkým spojením mezi jednotlivými slovy a obrazy. Všechny básně Joyce Mansourové skládají dohromady jakýsi obdivuhodný nesouvislý film, ovládaný jediným obscedantním pocitem, jaký vzbuzují některé sny, v nichž nám něco neznámého, někdy i pošetilého a matoucího, ruší zdánlivý řád i chaos našeho života.

V olomouckém nakladatelství Votobia vydaný Atentát ve vaně je nová básnická sbírka věčného surrealisty s nespoutanou fantazií a zálibou v grotesce. Realitu a soudobou společnost však Řezníček zachycuje lépe a bezprostředněji než kterýkoli letopisec vlastního citového života, o čemž svědčí například i tři básně věnované nuselskému "mostu sebevrahů", báseň Dopravní nehoda apod. Konkrétními místy, politickými událostmi, sociologickými jevy atd. je tato poezie pevně zakotvena v České republice přelomu 20. a 21. století.

Autor pověstných Hvězd kvelbu se po delší odmlce představuje opět jako básník. Ve své poezii z minulého století, kterou soustředil do této sbírky, upozorňuje, že je třeba bát se liftu, livreje, lišeje i lišaje, ale není třeba se bát světa, i když ten má dnes podobu hrůzného starce Zosimy. Sbírku doplňuje soubor textů autorových přátel k jeho blížícím se šedesátinám.

Fantaskní próza českého surrealisty Pavla Řezníčka byla započata v horkých červencových dnech roku 1983, ve dnech kdy vedro řádilo - hluchoněmé vedro, vedro invalida, mazlavé vedro. Vedro v Řezníčkově textu ožívá, nabývá lidských vlastností. Takže nakonec - vedro chcíplo.