Jiří Olšovský Livres

Chcete si jen zopakovat běžné anglické fráze? Nebo chcete svou angličtinu při konverzaci trochu "okořenit"? Připomeňte si základní anglické fráze a naučte se i další ustálená spojení, která dodají Vaší angličtině ten správný říz.

Chcete svoju angličtinu pri konverzácii trochu "okoreniť"? Alebo si len chcete zopakovať bežné frázy? Pripomeňte si základné anglické slovné zvraty a naučte sa aj ďalšie ustálené spojenia, ktoré dodajú vašej angličtine ten správny šmrnc.

Třetí, rozšířené a aktualizované vydání slovníku odráží základní posuny v současném myšlení; současnost je zde míněna ve smyslu důležitosti veškerého dosavadního podstatného filozofického myšlení pro dnešek. Přístupnou formou přibližuje tu oblast vědění, která sahá k pramenům lidského života a veškeré existence. Seznámení se základními filozofickými pojmy a skutečnostmi může být podnětem k dalšímu vlastnímu zkoumání. Pojmy jsou navzájem propojeny odkazy, jednotliví filozofové a myslitelé zde mají své medailonky, slovník je doplněn i podrobným jmenným rejstříkem. Poslouží studentům, učitelům, novinářům, sociologům, politologům, právníkům, politikům a všem, kteří nechtějí být uvězněni v jednorozměrnosti svého dosavadního myšlení a touží po hlubším pohledu na život a okolní svět.

Básnická sbírka Jiřího Olšovského Blíž nevýslovnému prozkoumává svěží prostory svobody ve vztahu ke hře dějin i přírody. Není nad volnost pohybu „s jahodami a borůvkami říkání“, když srdce se chvěje radostí nad vodami fénixové lásky. Nic nemůže porazit klidnou odhodlanost slova, jež tu stojí proti zaběhaným rituálům a černým klakám dne, jež chtějí pro sebe uchvátit cestu k původnímu jasu. Pod javorem imaginace lze ve sbírce nalézt perly neporušené krásy.

Knížka vět a sentencí slouží k rychlé orientaci, ale i k prostému naučení se frází a slovních spojení, které je nutno nezbytně znát, aby bylo možno plynule konverzovat. Učící se němčinu může listovat knihou a učit se to, co potřebuje. Je tu vše potřebné, co by člověk měl zvládnout, aby mohl vůbec něco říci.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů - Martina Heideggera (1889-1976) a S?rena Kierkegaarda (1813-1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit možný Kierkegaardův vliv na předního fenomenologického ontologa dvacátého století a nastínit, za co ve svém myšlení Heidegger vděčí Kierkegaardovi, k němuž se zejména ve svém raném rozvrhu vztahoval a učil se od něho myslet proti metafyzice. Vlastní Heideggerův rozvrh myšlení je zde ovšem vždy představen v nasvícení Kierkegaardem, nepochybným otcem existenciální filosofie. Vedle podobnosti obou myslitelů studie vyjeví i rozdílnost v jejich pojetí lidské existence a života. Pečlivým zkoumáním obou filosofických rozvrhů se tak nabízí komplexnější pohled na vztah těchto dvou významných myslitelů.

Soubor reflexí zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, v zdánlivě nespojitelném nalézá to společné, jež se dotýká niterného vývoje duše a stupňovaného rozvoje lidského ducha.. Ten je pak s to se otevírat se i transcendenci, tomu, co nás přesahuje. Takto se člověku může dařit vystupovat nad běžnou každodennost, jak na to poukazují východní i západní myslitelé. V rozhovoru s východními naukami, zejména s jógou, se otevírá hlubší souvislost moderního západního myšlení s východními postupy, což může vést i západního člověka k hlubšímu nahlédnutí pravdy a svobody, kdy se překonává odcizení od sebe sama, druhých, i od přírody a bytí v celku. Jde nakonec vždy o člověka, o jeho schopnost dobře myslet a cítit, aby mohl zjevovat pro svou existenci svěží a nadějeplné horizonty své budoucnosti. Existenci lze udržet zdravou a při životě v prudce se měnících podmínkách dneška, ve vlnách bouřlivě se proměňujícího klimatu.

Českému čtenáři přichází dílo, které poprvé v našich podmínkách mapuje celek myšlení velkého dánského myslitele. Søren Kierkegaard (1813–1855) vystupuje ve svém díle s novým důrazem na lidskou existenci, jež se za určitých podmínek může učit žít v pravdě a svobodě. Skutečně existovat je obtížné a Kierkegaard byl jedním z prvních, kdo přinášel opravdu hluboký pohled do tajemství lidského existování, kdo otevíral cestu i k nadějeplnému životu. Být sám sebou je obtížný úkol; k tomu je nutný sestup do svého vlastního nitra a právě konkrétně-vroucí myšlení zdárně pomáhá překlenout všechny překážky na cestě k niternosti – k sebeuskutečnění. Monografie Jiřího Olšovského (Filozofický ústav AV ČR) se v přehledně členěných kapitolách, zčásti publikovaných v letech 2000–2003 na stránkách odborných časopisů (Estetika, Theologická revue, Filosofický časopis), pokouší přiblížit ke Kierkegaardovu hlubšímu myšlení a čtivým způsobem je ukazuje jako inspirativní i pro dnešek. Olšovský sleduje Kierkegaardovo dílo v celé jeho šíři, od osobních motivů (vztah k otci či nerealizovaný vztah k opuštěné snoubence Regině) přes poetická díla jako vzpomínky či oblíbený Svůdcův deník až samozřejmě po knihy nejdůležitější jako jsou Bázeň a chvění či Nemoc k smrti.