Naďa Johanisová Livres

Jak by vypadala ekonomie, které by skutečně záleželo na lidech a přírodě? Tato klasická kniha E.F. Schumachera, britského ekonoma německého původu, klade otázky za pohodlné pravdy, které jsme přijali bez hlubšího zamyšlení. Je ekonomie objektivní vědou, nebo vychází z nepřiznaných hodnot, které ovlivňují naše morální cítění? Jak by se ekonomické myšlení proměnilo, kdyby vycházelo z hodnot buddhismu nebo křesťanství? Je ekonomický růst slučitelný s dlouhodobým přežitím civilizace? Je to, co zažíváme v posledních sto letech, skutečně pokrok? Jaký je význam zahraniční pomoci pro země globálního Jihu? Je způsob, jakým člověk nakládá s přírodou, násilím, a jak přispívá současné ekonomické myšlení k tomuto násilí? Je běžná firma zaměřená pouze na zisk součástí problému? Schumacher nadhazuje tyto otázky s lehkostí a nabízí překvapivé odpovědi. Jeho dílo není vědecké, ale spíše sérií provokativních polemik s převládajícími narativy. Kniha, vydaná poprvé v roce 1973, je stále aktuální v kontextu rostoucích pochybností o směřování západní civilizace. Zůstává realistická, dýchá nadějí a oslovuje nejen hlavu, ale i srdce.

Stěžejní dílo, k němuž se hlásí ekologové celého světa, nejlépe vystihne podtitul. Z teorie „trvale udržitelného rozvoje“ vyzdvihuje autor zejména myšlenku přirozeně vytvářených územně podmíněných pracovních příležitostí pro všechny, které by mohly zachránit ekologické i sociologické zdraví naší planety.

Autorka v neobyčejně čtivé knize představila 24 světových a českých osobností, které se svým vkladem navždy zapsali do dějin ekonomie. Bohužel, hlavní proud světové ekonomie nedostatečně oceňoval přínosy většiny zmiňovaných, myšlenky řady z nich jsou náhle oprašovány až v souvislosti se světovou krizí, kdy řada letitých „pravd“ ekonomie najednou selhala. Seznamte se se zajímavými životními osudy i ekonomickým uvažováním takových osobností, jako byli Máhatmá Gándhí, Gilbert Keith Chesterton, Karel Marx, Ladislav Feierabend, John Ruskin, Vandana Shiva, Ivan Illich, František Cyril Kampelík a další. Poznejme, co to jsou „kampeličky“, jak fungují alternativní měny, mikroúvěry bangladéšským ženám, bezúročné peníze, všemožné druhy družstev a další nesmírně zajímavé záležitosti.

Podtitul: Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku Kniha se zaměřuje na alternativní, přírodě blízké ekonomické modely a nabízí příklady jejich úspěšného fungování. Čtivý text, obohacený o vtipy humoristy, přináší pohled na šetrnější způsoby organizace lidské společnosti, které mohou přispět k prevenci ekologické krize. Autorka nás provádí světem alternativní ekonomie, která vznikla z iniciativ občanské společnosti. Zjistíme, jak operují etické banky, kampeličky a spotřební družstva, a odhalíme skryté aspekty hypermarketů a úbytek života v některých venkovských oblastech. Texty původně vycházely jako seriál v časopise Sedmá generace Hnutí Duha. V předmluvě Táni Fišerové se dozvídáme, jak ji příspěvky Naďi Johanisové zaujaly a otevřely nové perspektivy. Autorka analyzuje proměny místních komunit a nabízí řešení pro kvalitní život, čímž poskytuje naději na změnu. Kniha je cenným zdrojem inspirace pro ty, kteří hledají alternativy k současným problémům, jako je nezaměstnanost a vylidňování venkova. Je to poklad pro každého, kdo chce aktivně měnit svou situaci a hledá cesty ven z obtížných podmínek.

John Ruskin, jeden z nejvýznamnějších britských uměleckých kritiků, význačný akvarelista, sociální i ekonomický vizionář a reformátor, byl současně jedním z nejvýraznějších obdivovatelů a milovníků přírody, především té velehorské. Tři autoři představují a kriticky analyzují Ruskinovy ideje spojené s přírodou v rovině filosofické, estetické a umělecko-kritické, sociálně-ekonomické a environmentální. Texty zkoumají jak Ruskinovy představy o vývoji světa a přírody, tak jeho teze o umění zobrazujícím přírodu, stejně jako podrobnou estetiku přírodních objektů. Část knihy se zaměřuje i na Ruskinovu tvrdou kritiku liberální ekonomie a industrializace jako ničitelů krajiny.

Tato studie si klade za cíl nejprve souborně představit několik kritických pohledů na hodnotové podhoubí a metodologická omezení ekonomie středního proudu, resp. ekonomie neoklasické syntézy. V další části se zaměřuje na historické kořeny, nedávný vývoj a současná napětí v rámci relativně nového směru ekologická ekonomie, kterýusiluje o sebeidentifikaci ve vztahu ke středoproudé, resp. environmentální ekonomii a dalším oborům. Soustředí se přitom na úsilí části obce ekologických ekonomů nalézt vlastní koherentní paradigma v rámci tzv. sociálně ekologické ekonomie. Poslední část textu rozebírá otázku komunitní správy přírodních zdrojů a srovnává kritiky Hardinovy tragédie občiny z pohledu institucionální ekonomie, ekologické ekonomie a některých radikálních odpůrců středoproudého rozvojového diskursu.

V sedmnácti krátkých kapitolách, napsaných čtivou a srozumitelnou formou, jsou městské zahrádky a zahrádkářské osady přiblíženy ze sociální perspektivy, je diskutována jejich funkce při zásobování potravinami i pozice v územních plánech obcí. Kniha nezapomíná na environmentální rozměry zahrádek a jejich důležitou roli v adaptaci na změnu klimatu, ani na další aktuální témata, která rezonují v současné společnosti. Na knize se podílelo devatenáct autorek a autorů, včetně zástupců Sociologického ústavu AV ČR. Vedle odborníků z akademické sféry zde najdeme i zahrádkářské praktiky a funkcionáře.