Alžběta Stančáková Livres

Чачак (Čačak), malé srbské město jižně od Bělehradu, nemá s obsahem druhé básnické sbírky Alžběty Stančákové de facto nic společného. Protéká jím řeka Západní Morava a průměrná teplota tam činí 10,5 °C. Sbírka Чачак obsahuje texty z let 2017–2021. Travestii úřednického jazyka, vyznání na pomezí rozvědky a lásky, společenskou kritiku zastřenou stěží proniknutelným snem. Spojujícím prvkem souboru je poetika krutosti, ani ta ale není nutně všudypřítomná – ačkoliv „všude kolem vládne minulost / my přesto kašleme čerstvé klíčky“.

Co s tím bylo nařčeno z předčasného defétismu i ověnčeno Cenou Jiřího Ortena. Odsouzeno za snahu zbytečně šokovat a později zařazeno mezi poezii poučených snílků. Jedná se o knihu tenkou, ale rozporuplnou. V tuto chvíli se před čtenářskou obec dostává její druhé vydání, které, oproti prvnímu, doznalo dílčích změn a zpětných autorských zásahů. V zásadě se ale nemění zase až o tolik a i kdyby, tak co s tím...

Kočka za oknem a králík se šachovnicovou srstí. Simulační hry pro starší a zajištěné, spánek ministerského úředníka, úprk z vlastní svatby, přestřelka v hotelu Django. Bazén v budově zpravodajství, zapovězená noc s jelenem, ale především ta tvoje – tvář s hebkým odrazem. Alžběta Stančáková, známá doposud především básnickou tvorbou (Co s tím – Cena Jiřího Ortena a Čačak – nominace na Magnesii Literu), ve svých arabeskách přešlapuje mezi politikou a láskou.