Vladislav Razím Livres

Opevnění měst se svými věžemi, branami, ochozy a příkopy patřila k hlavním symbolům evropského středověku. Dnes jsou podobně jako hrady a jejich zříceniny významným pramenem pro badatele rady oboru, těší se však také zájmu široké veřejnosti. Mnohde můžeme obdivovat různě rozsáhlé pozůstatky, málo však není ani mest a městeček, kde si hradby uchovaly téměř středověkou podobu a atmosféru. Ochrana tohoto křehkého kulturního dědictví je velmi důležitá. Po trojdílné knize Středověká opevnění českých měst (Národní památkový ústav, Praha 2019–2022) předkládá autor volně navazující publikaci, která se zabývá tímto tématem v rámci celé Evropy. Kniha je zaměřená především na stavebně-historický vývoj městských hradeb od raného středověku až po úsvit renesance, nemůže však chybět ani pohled na předchozí, starověká období. Text je doprovázen množstvím fotografických, obrazových a plánových příloh, z nichž většinu autor pořídil v průběhu desítek let svého zkoumání a nyní je poprvé uceleně předkládá čtenářům. Kniha přispívá k pochopení místa českých městských opevnění a fortifikační architektury obecně ve středověké Evropě, zároveň však představuje práci, která se díky svému pojetí, skladbě a rozsahu radí k nejkomplexnějším dílům na dané téma vůbec.

Druhý, dvousvazkový díl publikace Národního památkového ústavu, vydávaný v letech 2019–2021, přináší komplexní přehled dějin a stavebně-historického vývoje hradeb v různých městech. Katalog zahrnuje historické a současné plánové, obrazové a fotografické přílohy, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány. Poprvé jsou zde k dispozici plánky s vyznačením dochovaných zbytků opevnění každého města. Tento katalog poskytuje celkovou představu o charakteru a stavebních proměnách městských fortifikací ve středověku, zejména do poloviny 16. století, a usnadňuje zájemcům nalezení jejich pozůstatků v často složitém městském prostředí. Mezi 172 lokalitami v katalogu Čech jsou také města, kde se z hradeb nic nedochovalo, avšak jejich existence je doložena prameny. Další poznatky z výzkumu opevnění budou součástí prvního, souhrnného dílu v rámci srovnávacího studia. Publikace se snaží vyrovnat s dlouhodobým badatelským dluhem, zejména ve srovnání s historií výzkumu středověkých hradů. Je určena především zájemcům o historická města a středověkou fortifikační architekturu, ale může zaujmout i širší okruh milovníků historie a jejích hmotných odkazů.

Třetí, závěrečný svazek knihy, kterou Národní památkový ústav vydává v letech 2019–2021, přináší katalog pro území Moravy a Slezska. Obsahuje přehled dějin, popis a stavebně-historický vývoj hradeb v jednotlivých městech. Hesla katalogu zahrnují historické a současné plánové, obrazové a fotografické přílohy, z nichž mnohé nebyly dosud publikovány. Poprvé jsou v katalogu zahrnuty plánky s vyznačením dochovaných zbytků opevnění každého města. Katalog poskytuje komplexní představu o charakteru a stavebních proměnách městských fortifikací ve středověku (do poloviny 16. století) a pomáhá zájemcům nalézt jejich pozůstatky v současné městské zástavbě. Mezi 88 lokalitami se nacházejí také města, kde se z hradeb nic nedochovalo, ale jejich existence je doložena prameny. Další poznatky z výzkumu opevnění budou využity v souhrnném dílu v rámci srovnávacího studia. Kniha se snaží splatit dlouhodobý badatelský dluh, zejména ve srovnání s výzkumem středověkých hradů. Je určena zájemcům o historická města a fortifikační architekturu, ale může oslovit i širší okruh milovníků historie. ISBN pro soubor: 978-80-88339-02-1.

První ucelená syntéza památkového fondu jihozápadočeského města Sušice se snaží podstatně rozšířit více než 100 let starý soupis památek od klatovských badatelů. Práce vychází z metodiky České akademie věd a umění a zaměřuje se na Sušici a připojené osady, což umožňuje podrobnější zpracování. Autorsky se na knize podíleli PhDr. Jan Lhoták, Ing. arch. Jaroslav Pachner a PhDr. Vladislav Razím, kteří se věnovali historii města, urbanismu a městskému opevnění. Úvodní stránky poskytují přehled o historickém vývoji místa a jeho urbanistickém vývoji od gotiky po současnost. Čtenáři se dozvědí, jak různé stavební slohy ovlivnily Sušici a jak se město měnilo. Hlavní část knihy tvoří katalog památek, začínající městskými domy, následovanými kostely a kaplemi. Každé heslo obsahuje popis a stavební vývoj objektu, stejně jako jeho historický kontext a přehled majitelů. Tento vzor se uplatňuje i v kapitole o moderní architektuře a umění veřejného prostoru. Závěrečná kapitola se zaměřuje na drobnou sakrální architekturu, jako jsou kapličky a křížky. Publikace končí seznamy literatury a pramenů a rejstříkem, který usnadňuje orientaci v textu.

Monografie shrnuje průběh a výsledky archeologického výzkumu hradní zříceniny Vizmburk v k.ú. Havlovice nad Úpou, obsahuje vybrané kapitoly z dějin hradu a podrobný popis jeho částí, půdorysy včetně barevných fotografií.

Stavebně historický průzkum, podoba a vývoj systému středověkého opevnění v Berouně.

Kniha uspořádaná k 900. výročí první písemné sbírky o hradu Křivoklát a o prostorách bývalých pivovarských lednic

Zkoumání kulturních památek, zejména historických staveb, je klíčové pro památkovou péči. V praxi se však preferují výzkumy, které pomáhají odborníkům při plánování zásahů. "Zkoumání pro zkoumání" bývá často považováno za méně důležité, přesto některé výzkumy, jako archeologie, mají vysokou prestiž. Důraz na "užitý průzkum" vedl k nespojitosti některých výzkumů, kdy například restaurátor dokumentuje vrstvy nátěrů pouze na vybraných místech, zatímco velké části stavby zůstávají bez podrobného zkoumání. To způsobuje ztrátu cenných informací o historii a hodnotě památky, zejména při destrukci částí stavby bez odpovídající dokumentace. Hospodaření s poznatky o památkách je zásadní, neboť pochopení jejich významu úzce souvisí se znalostmi o nich. Cílem státní památkové péče by nemělo být pouze ochrana památek, ale i mnohostranné zkoumání jejich historického odkazu. Na základě těchto úvah byl realizován rozsáhlý výzkumný projekt NPÚ zaměřený na dokumentaci historických staveb v okamžicích, kdy jsou některé části přístupné, ale dosud nebyly zkoumány. Operativní průzkum a dokumentace (OPD) představují efektivní metody, které umožňují nahlédnout "pod povrch" stavebních konstrukcí a jsou tak nezastupitelným nástrojem historického studia.