Pavel Hlaváček Livres

Angažmá Nixonovy administrativy ve vietnamské válce a její úsilí o ukončení tohoto konfliktu. Autor sleduje činnost Spojených států ve Vietnamu od 50. let 20. století. Následuje nasazení amerických jednotek v indočínském konfliktu v 60. letech. Pozornost je věnována postoji administrativy prezidenta Nixona k vietnamskému konfliktu, americké invazi do Kambodže a Laosu, mírovým jednáním se Severovietnamci, která vedla roku 1973 k uzavření mírové smlouvy. Studie se rovněž zaobírá politickou situací v Jižním Vietnamu, vnitropolitickým vývojem v USA, dopadem vietnamské války na americkou společnost i politiku a rovněž zhroucením Jižního Vietnamu a jeho dobytím komunisty.

Tato publikace analyzuje strategii zámořského vyvažování, kterou Velká Británie tradičně uplatňovala ve své zahraniční politice. Tato strategie je specifická tím, že jí uplatňují pouze námořní velmoci, které od kontinentu separuje moře, resp. oceán. Autoři se primárně zaměřují na hlavní hrozby, kterým tato ostrovní velmoc čelila ve 20. století: tj. Německa za vlády císaře Viléma II., později za Adolfa Hitlera; dále na hrozbu, kterou představoval Sovětský svaz. V rámci studené války rovněž analyzují, jakým způsobem její zahraniční politiku ovlivnil proces dekolonizace a zapojení se do evropského integračního procesu.

Kniha Politické systémy anglosaských zemí představuje pokus o nahlédnutí na ústavní a politické systémy vybraných anglosaských zemí – Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Australského svazu, Nového Zélandu, Irska, Jihoafrické republiky, Kanady a Spojených států amerických – z institucionální perspektivy. Uvedená skupina zemí sdílí společnou historii v rámci britského koloniálního impéria, což vede (mimo jiné) k označování těchto zemí za anglosaské (s výhradami u Irska a Jihoafrické republiky). Společná minulost se různým způsobem promítla do podoby ústavních a politických systémů, a je tedy namístě se ptát, do jaké míry a z jakých důvodů jsou si politické systémy anglosaských zemí v institucionální perspektivě podobné.

Hezká fasáda je vizitkou domu. Při správném provedení odolává nepříznivým klimatickým vlivům, zabraňuje v prostupu hluku a šetří náklady na vytápění. Zároveň musí umožnit budově „dýchat“. Dlouho namáhaná fasáda však časem vyžaduje určité opravy. S rekonstrukcí stárnoucí či poškozené fasády vám tato publikace poradí téměř krok po kroku. Najdete zde informace o průzkumu stavu objektu nezbytného pro volbu vhodné technologie opravy. Zjistíte, které práce by měly opravám obvodového pláště budovy předcházet. Podle druhu fasády vašeho domu si pak můžete zvolit některý z uvedených postupů provádění oprav. Autoři nezapomněli ani na dnes tak časté poškozování budov sprejery - poradí s odstraňováním a prevencí graffiti. Okrajově se kniha zabývá také stavebními úpravami, které s opravou fasády souvisejí, tj. výměnou nebo opravou oken, zateplením objektu, opravou a výměnou balkonů a klempířských prvků.

Kniha se zaměřuje na marginální téma v politologickém výzkumu, a to studium politiky nejmenších evropských států s demokratickými formami vlády. Tento přístup může odhalit důležité aspekty a vztahy, které zůstávají v komparativní analýze větších států opomíjeny. Při zkoumání politiky malých států je důležité brát v úvahu jak prvky charakteristické pro suverénní státy (vnitřní i zahraniční politika), tak atributy typické pro komunální či regionální úroveň. Toto propojení různých rovin činí analýzu těchto států zajímavou a relevantní. Publikace je určena akademické veřejnosti se zájmem o komparativní politologii, politickou geografii a netypické aktéry v mezinárodním systému. Díky bohatému faktografickému obsahu jednotlivých případových studií je kniha doporučitelná i pro čtenáře zajímající se o historii, kulturu a politiku nejmenších evropských států. Tyto země, jejichž historické a politické formování bylo ovlivněno vývojem celého evropského kontinentu, představují unikátní relikty, což z nich činí fascinující objekty z pohledu politické vědy.

Kniha vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2016 na FF UK. Prostřednictvím biogramů významných osobností někdejší běloruské exilové komunity připomíná pražské akademické obci i širší české veřejnosti často tragická dilemata běloruských intelektuálů, vědců a literátů první poloviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického života v prvorepublikové Praze. Zároveň je poukazem na tradici česko-běloruské interakce v akademickém prostředí, pokračující také v dnešních časech, kdy Bělorusko hledá své místo mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Kniha vznikla u příležitosti 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce (1921-2016), díky níž se mohli v Československu usadit exulanti z někdejšího Ruského impéria, nejen Rusové a Ukrajinci, ale i poněkud opomíjení Bělorusové. Budiž nám, dnešním Čechům a Češkám, tento výraz lidské solidarity inspirací i v aktuálních turbulencích současné Evropy a světa.