This book investigates how values such as freedom, work, family, free time, and politics changed in Czech society in the two decades before and after the November 1989 Velvet Revolution. Miroslav Vanek and Pavel Mücke use public opinion polls as well as 300 interviews with Czech citizens to create a multi-layered view of Czech history before 1989 and during the subsequent period of democratic transformation.
Podtitul: Svět vojáků československého zahraničního odboje. Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách nejkrvavějšího konfliktu dosavadních dějin. Charakterizuje nejvýznačnější „místa paměti“ zkoumáním jejich postojů k velkým událostem (Mnichov 1938, březen 1939), vnímání významů vlasti a domova a vnitřních vztahů v rámci bojových kolektivů i postojů k dalším klíčovým aktérům mimo vlastní bojové jednotky. Tato kniha byla vydána s podporou programu FHS UK v Praze "P20 sociální, kulturní a historická antropologie". Na vznik této publikace byla poskytnuta Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (MŠMT-2013). První vydání.
Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.
Název publikace odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je prístupem ke vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi "laickou"" individuální ci kolektivní pametí a "velkými"" politickými dejinami. Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcum z rad laické verejnosti predstavuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Druhé a doplnené vydání tohoto manuálu se snaží podat aktuální pohled na problematiku orální historie jakožto interdisciplinární metody, která významne prispívá k poznání nedávné
Kolektivní monografie "Turistická odysea" představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.
Předmětem této metodologicky laděné práce je rámcové nastínění cest analýzy a interpretace jednoho ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích (potažmo v někdejším Československu), vzpomínkových prací vojáků druhého zahraničního odboje, jakožto specifické formy zachycení a ztvárnění životních příběhů. Jejich společným jmenovatelem je fakt, že (spolu)autory těchto forem zachycení životních příběhů byly v drtivé většině osoby, které v období druhé světové války alespoň na nějaký čas (jako dobrovolníci či odvedenci) sloužili v čs. armádě v exilu (na území Polska, Francie, Velké Británie či Sovětského svazu). V metodologické rovině dílo vychází z uzpůsobených konceptů pamětních studií (především pak díla M. Halbwachse). Pod pojmem vzpomínkové práce jsou zahrnuty a v jednotlivých kapitolách jsou následně z historiografického pohledu podrobeny analýze především deníky, psané vzpomínky a memoáry ve vydané či rukopisné podobě, ale také díla krásné literatury (poezie i prózy), výstupy v médiích, vzpomínání pamětníků a také orálně historické rozhovory.
Ať už je orální historie kvalitativní výzkumná metoda nebo specifický obor společenskovědního a humanitního bádání, jež se zabývá nedávnou minulostí, v každém případě se jedná o dynamicky se rozvíjející odvětví, které se postupně rodilo v prostředí severní Ameriky a západní Evropy po II. světové válce a odkud se také šířilo dále do světa. Kniha mapuje vznik orální historie od okamžiku, kdy se kvůli pohnutým dějinným událostem 20. století postupně ukazovalo, že klasicky pojímané politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny států a populací (tzv. velké dějiny) nepostačují ke komplexnímu uchopení a porozumění spletitým lidským rozhodnutím, motivacím a osudům. Spolu se vznikem technických předpokladů to byl okamžik, v němž vznikla potřeba analyzovat dějiny prostřednictvím rozhovorů s jejími aktéry a přihlížet tak i k osobním svědectvím „z první ruky“. Kniha neposkytuje pouze detailní metodologický návod jak vést orálněhistorický výzkum, jak zaznamenat lidskou zkušenost a uchovat ji pro příští generace, ale zabývá se i otázkou interpretace specifických narativních pramenů.
Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách nejkrvavějšího konfliktu dosavadních dějin. Charakterizuje nejvýznačnější „místa paměti“ zkoumáním jejich postojů k velkým událostem (Mnichov 1938, březen 1939), vnímání významů vlasti a domova a vnitřních vztahů v rámci bojových kolektivů i postojů k dalším klíčovým aktérům mimo vlastní bojové jednotky.
Teorie a praxe orální historie
