Miloslav Wach Livres

Druhá sbírka Miloslava Wacha Merja: na modrém kameni přináší jemnou a vlídnou lyriku, za svou prostotou ukrývající mnohotvará tajemství. První oddíl Příběh jako odpoledne přináší archaické a starobylé motivy s důrazem na křehkost předmětů a plodů ve venkovských a krajinných scenériích. V oddílech Vozdviženkou k Arbatu a Krutickoje podvorje se objeví motivy a reminiscence Moskvy, města s tajuplným podhoubím minulosti dávné i nepříliš vzdálené, svázané s autorovým častým pobýváním ve východních končinách. Do veršů zde opatrně vstoupí Natalia, Marjuška, Ira, Dorotka, mihnou se spletené copy i věnečky z lučního kvítí, problesknou barvy ruské kultury (Majakovskij, Gorkij, Dejneka). Po drsnější notě oddílu Krev krve s tématy války, násilí a holokaustu přichází závěrečný oddíl Zvonění prostěradel, uvozený textem věnovaným Bulatu Okudžavovi a nesený v duchu smíření s přirozeným během života a lidským osudem. Sbírku bohatě doprovází oleje a akvarely Lubora Jeníka.

Sbírka Stepi je pozoruhodným debutem Miloslava Wacha, muže na prahu šedesátého roku, který ač profesí arborista v ní nepřináší přírodní lyriku. Nahlíží za oponu krajiny, lidských osudů, mýtů hudby i jazyka samého s úžasem nad tím, jak málo víme o všem, co nás obklopuje či tvoří součást nás samých. První oddíl Déšť v paměti prodavače proutěných křesel se dotýká světa za klíčovou dírkou a jeho obyvatel pomocí střídmých básnických novotvarů i odkazů k experimentální poezii. V druhém oddíle Iljinský vals z rozlehlosti a melancholie východních krajin povstávají postavy (často ženy) a zanechávají za sebou útržky příběhů a slov. Do sbírky vcházíme sami podél tříkilometrové kolony ussurijských tygrů a opouštíme ji s těmi, kteří „odešli za vůní/ brethariánských steaků/ prorůžovělých krví proudící/ pod slovy“).