Česko Dům fotografie Praha Livres

Výstavní a publikační projekt českého kurátora a slovenské kurátorky představuje osm autorů dlouhodobě tvořících v Praze nebo s tímto prostředím bezprostředně spjatých: Ruda Prekopa, Vasila Stanka, Tona Stana, Martina Štrbu, Mira Švolíka, Kamila Vargu, Petra Župníka a tragicky zesnulého Jana Pavlíka. Skupina „slovenských fotografů žijících v Čechách“ nebo „českých fotografů slovenského původu“ je jakýmsi společným kulturním statkem obou států a zajímavým fenoménem při zkoumání vztahů mezi českou a slovenskou fotografií. Katedra fotografie pražské Akademie múzických umění byla v sedmdesátých a osmdesátých letech jedinou vysokou školou s výukou fotografie ve střední Evropě. Je překvapivé, že generace Slovenské nové vlny zůstala prakticky nekontaminovaná tradicí české fotografie a na půdě pražské FAMU vyrostla jako osobitý solitér. Přesto, nebo možná právě proto, že nešlo o organizovanou skupinu s vytyčeným programem, jejich poměrně jednotný vizuální jazyk představoval jeden z prvních projevů fotografické postmoderny u nás. Cílem kurátorů bylo prozkoumat fenomén Slovenské nové vlny a jeho východiska s časovým odstupem téměř tří desetiletí. Osobitý důraz kladou kurátoři na díla, která nebyla ve své době představena vůbec nebo jen okrajově.

From his panoramic views of Pragueto his enigmatic still lifes and reflections in the misty window of his studio, photographer Josef Sudek captured the unique spirit of the Czech capital between the 1920s and 1970s. Already in his lifetime, Sudek enjoyed a worldwide reputation—and yet a substantial part of his practice, dedicated to photographing works of art, has remained largely unknown until now. This book shines a light on Sudek’s most beloved topic—sculpture—which acted as a bridge between his fine art photography and his commercial work. Sumptuous full-page reproductions of Sudek’s black-and-white photographs illustrate a series of thematic essays, focusing on the scope and legacy of his work; while cameos of the key people and institutions supporting his career reveal Sudek’s rich connection to the artistic circles and tendencies of his day. Together, they uncover the shifting tension between the ability of photographs to bring art closer to the people and their potential as works of art in their own right, raising important questions for the history of photography. “Sculpture is a living thing and must be photographed as if alive.” Josef Sudek (1957) Texts: Hana Buddeus, Katarína Mašterová, Mariana Kubištová, Zuzana Krišková, Kateřina Doležalová, Martin Pavlis, Fedora Parkmann