Richard Pražák Ordre des livres

Monografie Josef Dobrovský. Hungarista a ugrofinista se nezabývá pouze úzce jazykovými otázkami hungaristických a ugrofinistických studií zakladatele vědecké slavistiky a bohemistiky Josefa Dobrovského, nýbrž jeho celkovým vztahem k ugrofinským národům, zvláště k jejich jazyku a historii a kultuře. Autor vychází ze svého širšího kulturně-politického a kulturně-historického přístupu k hungaristice a ugrofinistice. Na rozdíl od jejich výlučně lingvistického pojetí v nich spatřuje obory, jež se zabývají jazykem, kulturou a dějinami ugrofinských národů, ať už v užším středoevropském rámci (hungaristika), anebo v širokém rámci eurasijském (ugrofinistika).

Česko-maďarský kontext středoevropských kulturních dějin Publikace je reprezentativním výborem z díla našeho předního badatele v oboru hungaristika, ugrofinistika a česko-maďarské historické vztahy. Vedle titulního, vzpomínkově laděného textu obsahuje jeho zásadní studie Latinská písemnictví v Uhrách 11.–14. století, Maďarská reformovaná misie do Čech a Moravy po vydání tolerančního patentu a Ugrofinistická studia Josefa Dobrovského. Nejrozsáhlejším příspěvkem je pak stať Česko-maďarské vztahy, která pojednává o nejdůležitějších elementech a klíčových otázkách česko-maďarských historických a kulturních vztahů od počátků až po první desetiletí našeho století.

Náš přední hungarista, profesor Masarykovy univerzity v Brně (mj. autor Maďarska v edici Stručná historie států), v knize zúročil své celoživotní bádání v oboru. Text po úvodních statích (s důrazem na česko-maďarské kontakty od nejstarších dob po dnešek) přináší chronologicky řazené vyprávění z politických, ekonomických i kulturních dějin z období před příchodem maďarských kmenů, jejich nájezdů po Evropě, přes vznik Uherského království až po dnešní dny. Esejisticky napsaný text doplňuje mnoho ilustrací, tabulky a rejstříky.

Profesor hungaristiky na brněnské Masarykově univerzitě sestavil stručný, ale faktograficky nabitý přehled dějin Maďarska od příchodu uherských kmenů do Karpatské kotliny až po současnost. Všímá si i souvislostí s našimi dějinami (Velká Morava, vztahy Přemyslovců s Arpádovci, naše společné soužití v Habsburském soustátí). Text doprovází encyklopedické heslo, tabulky panovníků a jazyková první pomoc.

Životopis maďarského národního hrdiny a politika

This volume provides an up-to-date and comprehensive survey of Hungarian history, from the pre-historic age to the present day. Kontler adeptly steers the reader through ancient times, the great migration of peoples, and the creation and troubles of a Christian monarchy that arose in the region wedged between the Germanic and Russian lands. The author also explores the factors involved in the centuries-long process which has put Hungary at a disadvantage in coping with the challenges of modernity, including the country's economic backwardness, the social structure, revolutions, wars of independence, and territorial losses. A brief epilogue looks at Hungary's present process of transition to democracy.

Sborník k 110. výročí narození Josefa Kratochvila

Uherské legendy a kroniky náležejí k nejcennějším výtvorům latinského písemnictví v Uhrách 11. až 14. století. V 1. polovině 11. století byla sepsána Knížka mravních naučení krále Štěpána následníku trůnu kralevici Imrichovi. V letech 1064-1116 vznikl cyklus štěpánských legend o zakladateli raně středověkého uherského státu sv. Štěpánovi. Ke slovenskému prostředí se váže nejstarší uherská legenda o svatých poustevnících Svoradovi a Benediktovi. Cyklus nejstarších literárních památek doplňuje legenda o mučedníku sv. Gerardovi a druhém uherském králi Ladislavovi I.. Svět rozvinutého středověku přiblíží čtenářům legenda o sv. Markétě ze 70. let 13. století. Románové vyprávění o příchodu Maďarů do Karpatské kotliny je předmětem nejstarší dochované uherské kroniky Anonymovy z počátku 13. století. O Juliánově cestě do oblasti Velkých Uher v Povolží napsal zprávu pro papežskou stolici dominikán bratr Richard. O vpádu Tatarů do Uher v letech 1241-1242 píše kanovník Rogerius. Kronika Šimona z Kézy přináší teorii hunsko-maďarského příbuzenství a najdeme v ní i popis bitvy na Moravském poli v roce 1278. Poslední ukázku tohoto souboru tvoří Vídeňská obrázková kronika z roku 1358, jejíž autor Márk Kálti patřil k nejvýznamnějším uherským kronikářům.