Ivo Kraus Ordre des livres (chronologique)

Ženy s technickou nápaditostí existovaly ve všech historických obdobích, jejich vynálezy však často zůstávaly opomíjeny. Málokdo si uvědomuje, jaké překážky a předsudky musely tyto ženy překonat, aby dosáhly uznání za své činy. Jejich přínosy se netýkaly pouze domácích prací, ale i významných inovací v průmyslových odvětvích jako strojírenství či stavebnictví. Písemné důkazy o ženském vynalézání se začaly objevovat až v devatenáctém století, kdy Američanka Charlotte Smithová Odlumová začala systematicky shromažďovat informace o ženách v technických oborech. Její regionální měsíčník The Inland Monthly, vydávaný v letech 1872-1880, poskytoval platformu pro ženy všech sociálních vrstev, aby sdílely informace o pracovních příležitostech a radily si v domácnosti. Smithová také založila bulletin The Woman Inventor, který umožnil vynálezkyním publikovat své nápady a získávat rady ohledně patentového řízení. Její práce významně ovlivnila veřejné mínění o schopnostech žen v technických oblastech. Inspirována prvním číslem The Woman Inventor z dubna 1891, napsal autor padesát pět medailonů o technicky talentovaných ženách z minulosti i nedávné doby.

Převratné objevy v nových vědních oborech – jaderné fyzice a fyzice pevných látek – našly v Československu počátkem padesátých let 20. století odezvu ve vysokoškolské přípravě fyziků i v organizaci fyzikálního výzkumu. Vědecká práce se postupně stala součástí aktivit fyziků na všech českých a slovenských vysokých školách přírodovědného nebo technického zaměření, fyzikové dostali možnost profesionálního uplatnění v nových specializovaných akademických i resortních výzkumných ústavech. Tato monografie je věnována úspěchům našich fyzikálních pracovišť ve druhé polovině 20. století a osobnostem, které se o ně zasloužily. Svým obsahem navazuje chronologicky na publikaci autorů Fyzika za první republiky (Academia 2017).

Monografie je věnována vědám, které se v minulosti navzájem více či méně ovlivňovaly, pracovaly obdobnými metodami a v mnoha případech používaly stejné nebo podobné přístroje. Jejich dějiny u nás jsou součástí evropského kulturního dědictví, a to nejen pro společné kořeny v antické civilizaci, ale i pro četné mezinárodní kontakty a spolupráci v době pozdější i současné.

Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán především na katedry pražské univerzity a polytechniky. Po vzniku Československa se síť vysokých škol rozšířila o Masarykovu univerzitu v Brně, výuka fyziky přešla z filozofických fakult na nově založené fakulty přírodovědecké a vznikly fyzikálně zaměřené specializované instituce, např. Radiologický ústav ministerstva veřejných prací nebo Fyzikální výzkum Škodových závodů. K fyzikálním oborům, jejichž rozvoj byl dovršen začátkem 20. století či k novým oborům jako radiologie nebo kvantová fyzika, přibyly i další moderní disciplíny - atomová a jaderná fyzika, rentgenová strukturní analýza a spektroskopie.

Předmětem díla jsou zákonitosti vztahu mezi mechanickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi pevných látek a charakteristikami jejich povrchu. Text obsahuje odpovědi na základní otázky z této důležité oblasti materiálového inženýrství.

Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním. V pětadvaceti kapitolách a stovce biografických hesel se čtenáři seznámí s osudy a vědeckým dílem významných matematiček, fyziček a astronomek evropské historie od dob starého Řecka až do současnosti. Autor předkládá zajímavosti o osobnostech dosud uznávaných nejen ve vědecké sféře, ale i o neznámých autorkách známých technických vynálezů.

Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život? Tyto otázky a mnohé další zodpoví kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce. Kniha nabídne jak chronologický přehled fyzikálních objevů, tak osudy a díla přírodovědců, kteří se nejvíce zasloužili o vědecko-technický pokrok