Jaroslav Hojdar Livres

Podtitul: Kronika protinacistického odboje na Táborsku Osobní vzpomínku i poučený výklad historie přináší kniha Jaroslava Hojdara. Jaká byla historie druhé světové války ve světle událostí na jihu Čech? Autor sepsal příběhy lidí, kteří se aktivně zapojili do protinacistického odboje na Táborsku nebo se stali nedobrovolnými aktéry válečného dění. Vyzdvihuje odhodlání i vytrvalost hlavních představitelů odboje a popisuje dramatické chvíle, ve kterých jde o život, stejně jako válečnou každodennost a drobnokresby z rodinného alba vzpomínek. Jaroslav Hojdar posbíral mnohá svědectví, pročetl bezpočet dokumentů, oživil vlastní vzpomínky, aby sestavil plastický obraz doby, která měla své hrdiny.

Pod titul Heydrichiáda v jižních čechách.Kniha je zaměřena na období heydrichiady v okolí táborska a jižních čech.Bohatá fotodokumentace.

Dne 2. února 1945 vypuklo ve 20. bloku koncentračního tábora Mauthausen povstání více než 700 vězňů, které bylo nejmasovějším pokusem o útěk v průběhu celé 2. světové války. Pouze devíti uprchlíkům se cesta za svobodou podařila a dožili se konce války. Jedním z těch, kteří měli vůli a štěstí přežít, byl sovětský důstojník Alexandr Manuilovič Michejenkov. Zachránil se také díky hrdinství a obětavosti českých obyvatel z Malšic, Bechyně, Radětic a dalších obcí a měst okolo Tábora. Michejenkovy vzpomínky beletristicky zpracoval velký jihočeský patriot a zkušený spisovatel Jaroslav Hojdar ze Sezimova Ústí.

Pravda o jihočeském odbojáři Josefu Raiskupovi a jeho spolubojovnících v době okupace.

Knihu o Otto Katzovi a jeho manželce Ilse jsem s její pomocí, podle jejího vyprávění, jejích dokumentů a fotografií a na základě dosavadních výsledků svého bádání napsal dost brzy. Nazval jsem ji ŽALOBA. Podobně jako kdysi před dvaceti roky Otto tu svou nejznámější, které dal francouzský název J’accuse! – v českém překladu Žaluji!. V té době byl můj rukopis určitě první, i když s chybami, nedostatky i mými politickými naivnostmi, který byl o Ottovi, Ilse, procesu a podivných rehabilitacích u nás napsán. Knížka tehdy samozřejmě světlo světa nespatřila. A ani mi to moc nevadilo. Nevadilo to ani naší přítelkyni Ilse. V posledních letech, kdy Ilsa už dlouho, desítky roků, není mezi námi, jsem se rozhodl knihu od základu přepsat, věnovat se v ní více než dosud Ilse, založit ji na nových poznatcích a především na jejím mnou zachyceném vyprávění, dát jí jinou podobu a nový název.

Am 2. Februar 1945 sind aus dem Block 20 in Mauthausen rund 500 Gefangene, überwiegend sowjetische Offiziere, geflohen. Es handelte sich dabei um sogenannte K-Häftlinge. Gemäß des Kugel-Erlasses vom März 1944 sollten aus deutschen Kriegsgefangenenlagern entwichene Offiziere sowie ranghöhere Unteroffiziere nach ihrer Ergreifung getötet werden. Der Massenausbruch aus Mauthausen war der einzige in der Geschichte der NS-Terrorherrschaft. In Jaroslav Hojdars Geschichte haben die Opfer Namen und viele eine Geschichte. Wie meint der grauhaarige Oberst vor dem Massenausbruch zu den versammelten Häftlingen: „Viele von uns werden ums Leben kommen. Es ist möglich, dass wir in diesem Kampf fast alle sterben. […] Jetzt nehmt voneinander Abschied und tauscht die Adressen der euch Nahestehenden aus.“