Radim Šíp Livres

Práce předkládá podrobný přehled, popis a kritickou analýzu filozofie Richarda Rortyho. Autor zde ukazuje, jak je Rortyho myšlení aktuální a inspirující, ale zároveň dokládá, že přes veškerou jemu přisuzovanou heretičnost se jedná spíše dovršení než překročení tradice okcidentálního myšlení. V poslední, páté kapitole je Rortyho přílišný důraz na jazyk a na lingvistickou povahu lidského myšlení a života vnímán jako ústup tradici, jako ústup neplodným směrem, který nám znemožňuje nově promýšlet lidský život a společenské výzvy současnosti. Přes její kritické vyznění byla kniha napsána s pocitem úcty a vděčnosti k jednomu z nejzajímavějších a nejvíce inspirativních myslitelů 20. století.

Proč reformy školství jsou často neúspěšné? Proč je prostředí škol v podstatě toxické a systémově brání procesu vzdělávání? Proč přes upřímnou snahu osvícených ředitelů a učitelů změnit tvář školy nedochází k její faktické transformaci? Kniha dokládá, že reformy zasahují pouze povrch škol. Jádro instituce školy řídí racionalita, která je spojená s industriální nacionalistickou érou. Tato racionalita je na mnoha úrovních – od státní, přes regionální až po úroveň každodenního jednání všech aktérů – v rozporu se strukturou globalizujícího se světa, s jeho síťovou a nehierarchickou povahou. V tomto novém světě je instituce školy stále institucí, která systémově normuje a homogenizuje obyvatelstvo a vylučuje všechny nepřizpůsobivé. Stojíme na prahu zcela nové éry, ale školy duní rytmem 19. století.

Publikace nabízí výběr z tradičních i méně tradičních analytických metod, jež lze využít k výzkumu pedagogické reality (zakotvená teorie, analýza konstituce významů, diskurzivní analýza a další). Nabízí všem, kdo se zajímají o pedagogiku nebo výchovu, a zejména těm, kdo se těmto oborům věnují profesně, úvod do práce s jednotlivými metodami. Každá kapitola se věnuje jinému způsobu analýzy a poskytuje popis jeho teoretických východisek a postupů. Vše je dokumentováno na konkrétních výzkumech, které již byly pomocí zmíněných metod realizovány. Čtenáři se tak seznámí s výzkumy prováděnými například v oblasti multikulturní výchovy, zacílenými především na situaci sociálně znevýhodněných skupin, přičemž nahlédnou do aplikačních mechanismů jednotlivých metod a do výsledků výzkumných šetření. Zmíněné přístupy lze využít ve výzkumech dalších sociálních a humanitních věd.

Publikace kriticky analyzuje termín kalokagathia, jenž se často používá jako ústřední pojem mnohdy prázdné fráze. Účelem monografie není ničit prázdné modly, ale naopak pomoci vzkřísit nyní již bezduché slovní klišé k životu skutečného tvořivého mýtu, který z těchto slov kdysi zářil a osvětloval cestu člověka labyrintem života. Publikaci, která přináší řadu nových pohledů na kalokagathii, ocení především studenti i širší sportovně a pedagogicky orientovaná odborná veřejnost.

Tato kniha se zabývá vznikem, formováním a vývojem amerického pragmatismu, neopragmatismu a dekonstruktivního myšlení v širším filozofickém a historickém kontextu. V rámci tohoto tématu se zaměřuje na podstatné rysy hermeneutického myšlení, ve smyslu filozofické koncepce vycházející z přesvědčení o vzájemné souvislosti a propojenosti otázek smyslu lidského bytí, jazyka, rozumění a interpretace. Další část práce pojednává o vztahu hermeneutického myšlení k pragmatismu, a to v různých jeho vývojových momentech, včetně popisu vzniku a vývoje analytické filozofie. Zajímavým prvkem tohoto díla je napojení filozofických koncepcí na soudobá literární prostředí. V několika kapitolách se autoři zabývají především následujícími autory: Charles S. Pierce, William James, George Herbert Mead, John Dewey, Ian Hacking, Harold Bloom, Richard Rorty, Richard Schusterman.