Lumír Čmerda Livres

A true account of two parents facing a hard long-term situation with no light at the end of the tunnel; and a child who thinks they are immortal, who believes the rules do not apply to them and who will do anything to get what they want.

Obrazová publikace s předmluvou Jiřího Suchého (*1931) obsahuje portréty českých, slezských a moravských měst a jejich nejzajímavějších míst. Téměř polovina publikace je věnována památkám hlavního města Prahy. U jednotlivých vyobrazení Lumíra Čmerdy, kterých je v publikaci celkem 83,je připojen doprovodný komentář o dané lokalitě. Kniha je zakončena krátkou biografií autora.

Slovo a obraz - druhá řada bohoslužebných promluv Lumíra Čmerdy, faráře Církve československé husitské v chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Bohoslužebné promluvy a kázání Lumíra Čmerdy, faráře Církve československé husitské. Nedílnou součástí publikace jsou reprodukce výtvarných děl Lumíra Čmerdy na biblické motivy. Také proto zní název této obrazové knihy Slovo a obraz.

Monografie výtvarníka a duchovního L. Čmerdy, v česko-anglickém vydání, zachycuje jeho bohatou uměleckou kariéru jako malíře, grafika, sochaře a tvůrce monumentálních dřevěných reliéfů. Čmerda vytvořil jedenačtyřicet plastik do architektury, včetně dřevěných reliéfů pro lutherský evangelický sbor v Těrlicku, školy v Třinci, Rudné, Karviné, Jablunkově a Balkové, Státní vědeckou knihovnu, Vysokou školu báňskou v Ostravě, muzeum v Terezíně a další významné instituce. Ilustroval sedmnáct publikací a účastnil se všech výstav tvůrčí skupiny Kontrast Ostrava. Měl také samostatné výstavy v Česku a vystavoval v Itálii, Německu, Polsku, Rakousku a Švédsku. V roce 1982 uspořádal Svaz českých výtvarných umělců výstavu "Dřevěné reliéfy Lumíra Čmerdy". Mezi jeho publikace patří "Praha Alfa - Omega" (1989), "Farář od sv. Mikuláše" a anglická verze "Pastor of St. Nicholas" (2009), "Slovo a obraz" (2011) a "Tady jsme doma" (2014). Narodil se v roce 1930 v Plzni a po maturitě v roce 1950 absolvoval Husovu čs. bohosloveckou fakultu. Po svatbě s Irenou Konečnou byl vysvěcen na kněze Církve československé. Po vojenské službě v roce 1956 působil jako farář, ale v roce 1963 byl zbaven státního souhlasu. Po roce 1989 se vrátil k duchovenské činnosti v letech 2004–2010.